DRUHÁ NEDĚLE, DOPOLEDNE
NEDĚLE
dopoledne
Mohl to neudělat. Mohl na to prostě jen zapomenout a nechat Skauta, StarSida a Auroru, aby dál bojovali proti zločinu sami. Možná byla od první chvíle hloupost myslet si, že mezi sebou potřebují někoho dalšího. Jejich dynamika přece vždycky fungovala dobře, tak proč by zrovna teď měli k sobě do party přibrat nového člena?
Navíc Skaut a StarSid se po událostech v Tokiu zase sblížili, všechno šlo správným směrem a vzhledem k tomu, že Aurora konečně a definitivně vyřídila svou minulost, čekal všechny tři čistý začátek.
A přesto Nicolo pojmenoval další díl komiksu Ripp. Napsal to velkým písmem na první stránku a nakreslil pod to Rippa v kožené bundě, opřeného o černé Subaru WRX.
Příběh už měl v podstatě vyřešený.
Potkají se v baru. Patra Zbloudilých bude sedět v jednom boxu, hledět si svého a StarSid Auroře dopodrobna popíše, jak hrdinsky Skauta zachránil (a bude to trochu přehánět, protože on vždycky přehání), když dovnitř vejde Ripp. S arogantním výrazem, který se pro něj časem stane typickým. Vedle jizvy na uchu půjde o další poznávací znamení.
V první chvíli si ho všimne jen StarSid, ale ten na sobě nedá nic znát, objedná další pivo a pak bude pokračovat ve vyprávění.
Jenže… Tvrdil předtím Nicolo, že minulost je uzavřená? Že před sebou mají volnou cestu?
Hahaha. Minulost nikdy nejde úplně uzavřít, minimálně její dozvuky existují vždycky. To je důležité si pamatovat.
Parta Zbloudilých za ty roky získala hodně nepřátel.
A právě ti se rozhodli spojit a konečně, jednou provždy, sprovodit ty zasrané hrdiny ze světa, protože svět by měl od nynějška patřit jen jim. Taková je dohoda.
Víc jak stovka těch nejhorších zločinců obklíčí bar, kde parta popíjí, a bez varování začnou úplně vším pálit. Nahází dovnitř granáty, dýmovnice… Zabijí všechny civilisty v baru, ale je jim to jedno.
Nepočítají jen s jednou věcí.
Že vevnitř nejsou tři superhrdinové.
Jsou čtyři.
A Ripp… Ripp je brutálně nasraný!
***
Nicolo by vydržel kreslit docela dlouho, kdyby se ke karavanu nevrátil Klein. Samozřejmě i s celou partou. Maria vypadala spokojeně, držela Kleina za ruku a pořád se culila, takže usmiřovací sex stál nejspíš za to.
Nejprve přivítali Nicola – Maria mu dala pusu na tvář, zatímco Klein mu rozčepýřil vlasy – a pak spolu sedli do trávy. Maria ze sebe shodila tričko, pod kterým měla žluté plavky, a nastavila tvář slunci.
Dustin šel kousek za nimi. Nicola vůbec nebral na vědomí, dokonce na něj ani nepohlédl, jen se prosmýkl kolem a zmizel v červeném karavanu. Objevil se až po chvíli se sklenicí vody a zůstal sedět na schůdcích.
Alex se došoural jako poslední. Měl na sobě sluneční brýle, takže nešlo vidět, jak se tváří. Na druhou stranu šlo ale velmi jasně vidět, že má na krku tři obrovské cucfleky. Zamířil ke druhé volné židli a svalil se ni. Nohy natáhl před sebe a společně s tím zaklonil hlavu.
„Škoda, žes včera zmizel,“ začal jen tak mimochodem. „Byla tam docela prča a bezva holky.“
Nikdo nic neříkal, dokonce ani Nicolo, kterého napadlo deset trefných nadávek, ale všechny je polkl a raději jen zamručel. Bylo to něco mezi hm a chcípni.
„A jedna z nich byla tak opilá, že jsem ji vzal stranou a postaral se o ni.“
Tohle Nicola trochu překvapilo. Zvedl hlavu a nechápavě rozhodil rukama. „Tos ji tam jako obtáhl, nebo co?“
Alex vytřeštil oči. „Co? Ne! Držel jsem jí vlasy, když zvracela, a donesl jsem jí pití. Potom jsme si hrozně dlouho povídali. O životě, budoucnosti, meditaci a tak. Taky si myslí, že meditací člověk může hodně věcí vyléčit.“
„No jasně, až na to, že ty jsi nikdy nemeditoval,“ promluvil Dustin otráveně, a ačkoliv by to Nicolo nikdy nepřiznal, teď s ním tak trochu souhlasil.
„Jasně že jo! Medituju pořád!“ ohradil se Alex.
„Tomu se říká spánek. A ne meditace,“ vložil se do hovoru Klein.
Ale Maria je všechny mávnutím ruky umlčela. „Držte tlamy, chci vědět, co bylo dál! To ona ti udělala ty cucfleky?“ Ale sotva Alex spokojeně přikývl, nakrčila nos. „No fuj, vždyť jsi říkal, že zvracela!“
„No to jo,“ přiznal Alex, ale nevypadal, že by ho to odrazovalo. „Vypila pak ale ještě minimálně dvě piva a koupil jsem jí obrovskou cukrovou vatu.“
Kdyby se někdo ptal na Nicolův názor, řekl by, že je to i tak nechutné. A podle Mariina výrazu na tom byla stejně. Zato Klein a Dustin chápavě přikyvovali.
„Dneska večer se máme zase sejít. Co myslíte? Kam bych ji měl vzít? Je fakt skvělá, nemůžu to hned napoprvé posrat. Nicolo, tys byl minulý týden v kině, ne? Jaké to podle tebe bylo? Myslíš, že je to dobré místo na první rande?“
Byl asi debil, jestli myslel, že na tohle Nicolo odpoví, protože všechno, co se týkalo Dominika, pro něj bylo definitivně zapovězené. Semkl proto rty pevně k sobě a odmítal cokoli říct, ačkoli na něj Alex pořád upřeně zíral. Naštěstí ho vysvobodila Maria, která rozhodla, že kino je na první rande ideální volba. Jojo, kino, romantika… Ideálka.
Tohle snad poradila tenkrát i Dominikovi, ne?
Nicolo se raději vrátil ke kreslení a zkoušel neposlouchat rady, které Alex dostával. Teprve když se hovor stočil k tombole, ve které Maria vyhrála dvě sklenice vína, zatímco Dustin pláštěnku (kdo dává proboha do tomboly pláštěnku), naklonil se Alex blíž. Chvíli koukal, jak Nicolo obtahuje kontury baru, než promluvil: „Tys už dokončil Cestu do Tokia? Můžu si ji přečíst?“
Zněl vážně nadšeně a zaujatě, a tak Nicolo vytáhl zpod sešitů poslední, dokončený díl a přisunul ho k Alexovi, který ho okamžitě otevřel na první stránce.
Když dočetl, vedl skoro půlhodinový monolog o tom, proč je tohle jeden z nejlepších komiksů vůbec, ačkoliv Alex četl za život jen dva komiksy – Zbloudilé a Neuvěřitelného Hulka, kterého před pár lety našel vyhozeného v koši.
I tak to Nicola samozřejmě potěšilo a zároveň mu došlo, že se nic nezměnilo. Vůbec nic.
Maria byla pořád milá, vstřícná a k Nicolovi hodně mateřská, zatímco po Kleinovi se vytrvale plazila. Dustin stále působil jako největší idiot pod sluncem a nevyspalý Alex chtěl vědět, jak pokračuje komiks.
Nikdo z nich o včerejším večeru nemluvil, a dokonce se zdálo, že to není proto, aby tím Nicolovi neublížili, ale proto, že… to tak prostě bylo, a tím pro ně celá záležitost skončila.
Což bylo pro Nicola hodně zvláštní zjištění, protože měl pocit, že svým přiznáním změní úplně všechno.
Ale možná jim jen Klein oznámil, že pokud o tom někdo jen cekne, dostane přes držku. To byla taky velmi pravděpodobná varianta.
Autor: Klára Pospíšilová
* Líbila se vám kapitola? Můžete nás podpořit komentářem, tím, že budete i nadále číst, nebo za námi pojďte na FORENDORS, kde příběhy vycházejí přednostně. ♥
Jsem jediná, která doufá v to, že ve dvě hodiny Dominik vyzvedne Nicola a půjdou vstříc dalšímu rande? Jsem? Nevadí 😂😂
Milá Belindo,
moc děkujeme za komentář. A jediná vážně nejsi. Já taky doufala, že přijde. A jestli přijde? No kdo ví. Já teda ne. Fakt. 😀
Klára
Myslím, že ještě Nicolo doufá :DDD
😂
aspoň někdo 😂😂