Týden od 30. 3. do 5. 4.

Zajímá vás, co kdy vychází? (Jestli ne, tak je to v pohodě, protože tento kalendář slouží i pro naši orientaci – začíná těch projektů být nějak moc, se mi zdá.)

V tom případě je tady kalendář, který ví všechno. Teda, rozhodně by měl, protože se podle něj řídíme. 🙂

Občas se bude aktualizovat. To znamená, že někdy někde nějaký příběh přibude, zcela výjimečně zmizí (ale to bychom musely přijít na nějakou fakt extra výmluvu), nebo se posune. Chtěla bych říct na dřívější datum, ale hej, nemá smysl lhát. Každý, kdo píše, ví, že občas udržet termín, je ku*va náročné, takže spíš někdy prostě příběh odsuneme na později.

Na druhou stranu… Všechny příběhy uvedené v kalendáři již máme napsané, takže není důvod je odsouvat. No já nevím. Prostě… Buď se něco stane, nebo se nestane nic. A vůbec…

Běžte něco číst.

♥ ♡

Květen 2026

Po Út St Čt So Ne
1
  • 24 KALIORA, Forendors
2
3
4
  • 25 KALIORA, Forendors
5
6
  • 26 KALIORA, Forendors
7
8
  • 27 KALIORA, Forendors
9
10
11
  • 28 KALIORA, Forendors
12
13
  • 29 KALIORA, Forendors
14
15
  • 30 KALIORA, Forendors
16
17
18
  • 31 KALIORA, Forendors
19
20
  • 32 KALIORA, Forendors
21
22
  • 33 KALIORA, Forendors
23
24
25
  • 34 KALIORA, Forendors
26
27
  • 35 KALIORA, Forendors
28
29
  • 36 KALIORA, Forendors
30
31

Aneb důležitá data spojená s našimi příběhy.

Některé příběhy jsme psaly už hodně dávno a nepamatujeme si úplně všechno, takže pokud si všimnete, že nějaká velmi důležitá data chybí, klidně nám napište. I my postupně budeme přidávat, pokud si na něco vzpomeneme.

A druhá věc – ne všichni kluci v našich příbězích mají určené, kdy mají narozeniny. Většinou jsme klukům dávaly narozeniny hlavně na začátku, u prvních příběhů, a později jen v případech, že jejich narozeniny jsme přímo potřebovaly v knize zmínit, nebo oslavit. Takže u všech kluků sice víme, co mají za znamení, ale přesné datum už jsme neurčovaly.

Květen 2026

Po Út St Čt So Ne
1
  • Beltain (Čarosvátky)
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

29 komentářů

  1. MaCecha

    Toto je krutý kalendář. Co udělat všechny dny zelené? 😉

    1. Káča

      Léto vypadá 2x zeleněji! :)))

  2. Jiří

    Já kalendář sleduji. A fakt, že by mohlo vycházet něco každý den. Jenže pro vás by to bylo hodně náročné. Momentálně netrpělivě čekám na poslední dvě kapitoly Klukoviny. Je to další hodně dobrá kniha. A děkuji za ni moc.👍😊💗

  3. Lucienkaaa

    Asi jsem slepá, ale nikde jsem nenašla rozloučení se ČTYŘIKRÁT, co mělo vyjít 10.9. 🤔

    1. szabi

      Milá Lucienko, rozloučení s kluky přistálo na stránkách až dnes. 🙂 Tak snad nám to zpoždění odpustíš.
      Eva

  4. Miroslav baudisch

    Neuvažujete o knižním vydání vašich povídek a novel? Vřele bych to uvítal…

    1. szabi

      Milý Miroslave, jednou bychom rády vydaly snad úplně všechno, co jsme kdy napsaly. Ale samozřejmě taky musí být někdo, kdo by to chtěl vydat. 😀 Rozhodně budeme zkoušet a třeba se jednou dočkáme a každý náš příběh dostane šanci. ♥ Moc děkujeme, jsme rády, že se ti naše příběhy líbí. ♥

  5. Michaela

    Kdy vyjde Nocturno, prosím?

    1. szabi

      Na přípravě Nocturna se v tuto chvíli pracuje a pevně věříme, že pro vás už brzy budeme mít novinky. 🙂 Prosíme ještě o ždibec trpělivosti.

  6. Mirek

    Kdy vyjde Nocturno pro Erika? Chtěl jsem se k němu vrátit, ale mezi vydanými knihami jsem ho nenašel a na stránkách je chráněno heslem…

    1. szabi

      Na přípravě Nocturna se v tuto chvíli pracuje a pevně věříme, že pro vás už brzy budeme mít novinky. 🙂 Prosíme ještě o ždibec trpělivosti.

  7. Michaela

    Obnovíte na stránkách příběhy, které jste vydaly? Např. Neexistence…mám ji koupenou ale ráda bych si ji četla znovu na webu. Děkuji

    1. szabi

      Milá Michaelo,
      moc děkujeme za dotaz, ale vydané příběhy znovu na stránkách nebudou, vlastně je ani zveřejnit nemůžeme. Nakladatelství by se nelíbilo, kdyby byly příběhy zdarma ke čtení. Ale všechny příběhy jsou dostupné i jako ekniha, pokud se ti lépe čte přes čtečku. ♥ 

  8. Mirek

    Konečně mám v rukou knížku Nocturno pro Erika. Přestože jsem si předsevzal, že budu každý den číst jen několik stránek, neodolal jsem a děj mě nezvladatelně vtáhl. Znovu prožívám utrpení Kaspera v Nikde – soucítím s ním, neumím si přestavit, jak bych v Nikde existoval. Jako kluk jsem prožil nějaký čas na vesnici v kopcích ( nikoliv v horách), do školy chodil dva km do vedlejší vesnice s tlupou spolužáků a bylo to fajn. Zimy byly sice větší, než v údolí, ale pak přišlo jaro a Sluníčko, nemusel jsem ještě v květnu nosit rukavice. Erik, oproti živému a neposednému Kasperovi to má jednodušší : miluje hory a nezná nic jiného, než snowboard. Je zázrak, že se tihle dva kluci dají dohromady…
    Jenom je mi smutno z toho, že v budoucnu Erik neuslyší Kasperovo žvatlání a nepotěší se jeho hrou na klavír…

    1. szabi

      Milý Mirku, moc děkujeme za krásný komentář! ♥ Máme obrovskou radost, že sis pořídil Nocturno a že ses do něj okamžitě pustil. 🙂 Máš pravdu, to, že neuslyší Kasperovo hraní na klavír a jeho krásný hlas, je pro Erika smutné, ale nakonec láska vítězí i nad tímhle a oni spolu prožijí krásný život. Opravdu ti velmi děkujeme za podporu a za to, že ses podělil o svoje vzpomínky na dobu, kdy jsi bydlel na vesnici. Jsme rády, že se k nám stále vracíš. 🙂

  9. karlos

    Ahhhhh, holky!! Napisu sem asi naprosto zbytecny komentar, ale chci jen strasne rict, jak hrozne moc vasi tvorbu miluju!!! Mam ted takove nemile obdobi, kdy moc nevim, co presne chci cist. Kazda kniha, po ktere sahnu, se proste neciti spravne. Ale u vas je to vzdycky sazka na jistotu! Necetla jsem jen 2 vase pribehy a ikdyz vim, ze pisete ruzne zanry pro ruzne kategorie tak at uz jsem od vas cetla cokoliv, tak to ve mne zustalo a neskutecne jsem si to vzdycky uzila! Nevim jaky typ magie pouzivate, ale ikdyz jsou treba prvky co v knihach obecne nemusim, vim, ze od vas to bude jine. Od vas se mi to proste bude vzdycky hrozne libit. Byly jste treba takova moje prvni zkusenost s hlubokou a tvrdou cetbou (Eli a Neexistence) a nemohla jsem vybrat lepe. Nektere vase pribehy se do me hrozne vpily a citim se diky nim tak zvlastne prijemne nostalgicky? Jine mi trosku pozmenily zpusob vnimani veci kolem sebe (opet, diky neexistence). Ale jezis, ja jsem uplne odbocila.🫣 Co jsem chtela rict je to, ze jak mam ted to svoje cteci dilema, hrozne se nemuzu dockat az tady zacnou vychazet Kluci jako my. A Carosvatky, ikdyz vim ze to bude zadlouho ale i tak se na to strasne tesim!!! (prisaham ze az budu moct mit clenstvi na forendors tak si ho okamzite koupim🛐). A o Cervenoruzove ani nemluvim!! No tak na to jsem natesena uplne brutalne, je to takove to, kdy vy proste vite, ze to bude ono. A hrozne se tesim, az na to vsechno udelam nove playlisty!! (Na spotify delam playlisty, vzdy ke vsem vasim pribehum :D) Vole, holky, diky, ze jste, ze pisete a ze s nama vsechno sdilite❤️

    1. szabi

      Milá Karlos, moc děkujeme za krásný komentář! :)) A jako pardon, ale takový krásný komentář rozhodně není ani trochu zbytečný. Naopak, udělal nám obrovskou radost. ♥ Moc si vážíme toho, že děláš pro naše příběhy playlisty! To je naprosto super! Poslala bys nám prosím odkaz, abychom na ně mohly mrknout, respektive si je poslechnout? 🙂 Doufáme, že se ti Kluci jako my i Čarosvátky budou líbit! Všechno to jsou naše srdcovky, ale vlastně… Který z našich příběhů není naše srdcovka, že. 😀 ♥ Ještě jednou moc díky, že sis našla čas napsat nám! :))

        1. szabi

          Mockrát děkujeme! Šlo to, když jsme se přihlásily. Budeme poslouchat v práci a po cestě tramvají. ♥ :)) Je vidět, že sis s tím dala spoustu práce… Máme velikou radost! Už se těšíme, až si to pustíme.

        2. Marie

          Já taktéž děkuji za playlisty. Jsem zvyklá číst když je kolem mě hluk a nedokážu číst v tichu (vždycky začnu nad něčím přemýšlet a nevnímat text) a můj žánr J-rock a techno se taky nehodí ke všemu takže jsem ráda, že někdo udělal playlisty. Děkuji! ♥️

  10. Simona

    Není kam jinam, takže proč ne sem… poděkování za povídky Samozřejmě byl čtvrtek a Takže úplně typická zápletka. Při scéně se sádrou, výtahem a stromkem jsem dostávala záchvaty smíchu a ta školní povídka mi zase připomínala Prokletí Lenardova sídla – moji oblíbenou, takže velká spokojenost. Díky moc! Těším se na další.

    1. szabi

      Milá Simono,
      moc moc moc děkujeme, že sis našla místo, kde nám napsat, že se ti naše povídky líbily. Udělalo nám to obrovskou radost! Obě povídky jsou dost jiné, ale obě nás nesmírně bavily, takže je pro nás fakt skvělý pocit, když se líbí i čtenářům. A Lenardovo sídlo považujeme za naši nejvíc divnou povídku, kterou moc lidí nezmiňuje, což je pro nás super zjištění, že ji máš ráda.
      Ještě jednou díky!

  11. Nika

    Ď A K U J E M 🙂

    Už pár dní premýšlam či napísať… asi nebudem váš bežný čitatel. Máma dospeláka a puberťáčky.
    Keď dcéra k Vianociam dostala od kamarádky vaše Nocturno pro Erika netušila som čo „priniesla“. Knihy u nás vždy boli a budú. Ovšem knihy od Kulhánka, Kyšu/Kotletu, Žambocha…
    V březnu som bola v nemocnici a práve vaše Nocturno mi robilo spoločnosť, zachránilo má, celých 620 stránek /dámy na izbe púštaly Primu a jej nekončiace seriály/. Po návrate som doplnila všetky vaše ostatné knihy a s velkým rešpektom ICH čítala.
    V sobotu si dcéra priniesla k svátku vašu Klukovinu. Musela som ju čítať 2x, nedokázala/nechcela som začiatok vnímať. Až stranou 130 a Gabrielovým ultimátom som začala… druhé čítanie už bylo poctivé.
    Ďakujem AKO píšete o rodičoch od Gabriela a Michala, ďakujem, že ich nerobíte bezchybných.
    Vek nikomu nedá neomylnosť ak podlahnete pocitu skúsenosti životom narazíte a je to dobré!
    Dcéra v sebe nosila šikanu 2 mesiace, NIE SVOJU, spolužiačky v škole. Podla pár debilkov nebola dosť pekná, ženská… nerada spomínam, sú to 2 roky. Já mysliac si ako som dobrá v tom byť správna máma som dcére často opakovala, že som rada, že nerobí v škole „rozruch svojim správaním“, ona si z toho odniesla pocit, že musí mlčať. Raz už toho bolo na ňu privela a všetko mi povedala… ten pocit keď som v noci o 22.00 volala mamke tej spolužiačky, že jej dcera premýšla nad liekmi NIKDY nezabudnem. Tu pachuť v ústach keď som si vypočula: “ Mami vždyť jsi chtěla ať nedělám rozruch…“ (Já som len nechcela, aby poslala nejakého učitela do prdele). Ta holka to doma nepovedela… bola najstaršia z trochu detí, máma na ňu spoliehala, že sa postará kým je v práci.
    Obe našli svoj hlas, já som v škole narobila taký rozruch až to nebolo pekné. A Terka už vie, že aj keby niekomu rozbila hubu, rada manžela :), pri šikane budeme vždy na jej strane a nedovolíme, aby niekomu niečo také prešlo.

    Takže ešte raz Ď A K U J E M!

    1. szabi

      Milá Niko,
      ani nevíš, jak nám tvoje zpráva udělala radost. To, že sis vzala Nocturno do nemocnice a dělalo ti tam společnost je naprosto nádherné a my máme radost, že ti trošku pomohlo. 🙂 Vlastně to je pro nás jako pro autorky to úplně nejvíc.
      A ke Klukovině. Od začátku jsme věděly, že Klukovina nejspíš nesedne každému, přece jen je to dost náročné téma, v mnoha ohledech kontroverzní. A když se pak ozve někdo, komu příběh sedl, nebo si ho rovnou zamiloval, je to pro nás nesmírná úleva. Takže ti děkujeme, že jsi nám napsala.
      Navíc se šikanou má v Česku zkušeností velmi mnoho lidí, samy jsme překvapené kolik lidí už nám psalo, že se s ní přímo nebo nepřímo setkali.
      A teda, upřímně říkáme, že nás dojalo, jak jsi ohledně toho s dcerou komunikovala. Ono je to někdy, když je člověk ten přihlížející, vážně těžké, ale už jen to, že se ti svěřila, je úžasné. Plus to, že jsi to nenechala jen tak. Číst takovou zprávu je hodně povznášející, všude se člověk jen dočte ty špatné a horší zprávy, tak je krásné číst o tom, že se někdo zachoval správně. Děkujeme. 🙂
      A mimochodem, dcera nosí domů super knížky. 😀

      1. Nika

        Milé kouzelnice,
        ďakujem za odpoveď 8-D. Kiež by domov Terka nosila len knihy ako sú tie vaše, to by sa mi velmi páčilo.
        Komunikácia je základ, len by 85% nesmeli tvoriť jednoslovné, či výnimočne dvojslovné odpovede „Co“, „Proč“, „Vážne teď“, „Nééé“… manžel má oblubené hlášky „To nemůžete chápat“, či „Neřešte to vůbec“.
        Uznává však (Terka), že z rozprávania jej kamarátov čo zažívajú doma, sa ju ako rodičia pokúšame najviac pochopiť.
        Je to len obyčajné poznamenanie… bráška od Terky je autík, možno nezažila AKO malá skutočnú šikanu, ale divných pohladov „to je tá s divným bráchom“ neskutočne množstvo…
        Ak Klukovina je náročné téma, je otázkou ako by boli prijatelné vaše BLUDY, či Prokletí Lenardova sídla… nedokážem odhadnúť kolko máte za roky vašej tvorby skutočne 💓 čitatelov, já som BLUDY čítala 3x, vždy ma „oslovili“ trošilinku inak, ICH posolstvo bolo a bude vždy rovnaké – velmi úprimné, až surovo tvrdé, ale za mňa NESKUTOČNE REÁLNE!
        Skúsim trošku odlahčiť atmosféru 😉, velmi, velmi, velmi ďakujem, že som vďaka Čarosvátkom pochopila, že mám doma Kristiána, NIE wiccana, ale zberatelku všetkého „čo keby“ :), já som žila v domnení, že je trošku bordelár :).
        A uznávam, že vraziť kamarátke NEEXISTENCI /navzájom si požičiavame knihy, ktoré nás zaujali a ONA mi zakaždým vrazila nejakú BARONETku 8′-( a já už som ďalšieho mafiána, finančníka či iného sexuálneho Boha nemohla ani cítiť/ nebolo úplne správne. Chcela som jej požičať „5 minuta je o nás“, ale moje NAJhoršie „já“ zaúradovalo… PROSIM NEHNEVAJTE SA, ALE VÁŽNE SOM MUSELA!!! Kamarátstvo prežilo, výber kníh, ktoré mi odporúča/požičiava sa konečne ZLEPŠIL :). TERAZ číta Nocturno pro Erika a teší sa na Klukovinu.
        JA sa naopak už teraz teším až bude Červenorůžová kompletná, dúfam, že mi čas dovolí dočítať Hádesa a vypočuť si pár podcastov… a PROSÍM nikomu nedovolte vám zobrať vašu neskutočnú rešpektujúcu vzájomnú lásku. Každá vaša knížka, novela, povídka je jej plná.
        Užite si týždeň plný optimismu.

        1. szabi

          Milá Niko, moc ti děkujeme za odpověď! A za tvoji krásnou zprávu. :)) Mrzí nás, že to má Terka těžké a že zažívala od ostatních takovou nepříjemnou pozornost… Doufáme, že se jí to příliš nedotklo a neuvízlo to v ní. Některé věci si člověk třeba neuvědomuje a přitom je v sobě nese. Určitě to je silná holka. 🙂 A naprosto souhlasíme s tím, že nic jako bordel prakticky neexistuje, když je člověk Kristian! To se na něj pak ty věci lepí a on s tím nic neudělá. 😀 ♥
          Moc si vážíme toho, kolik času už jsi s našimi příběhy strávila a taky že naše knihy doporučuješ dál. Tvoje slova o lásce nás dojala. Nedovolíme nikomu, aby nám ji vzal. ♥ 🙂 Niko, díky, že sis našla cestu do našeho světa! Ať se tu vždycky cítíš jako doma.

          1. Nika

            Príjemný večer ☺️,
            tráviť čas v spoločnosti vašich príbehov je vlastne za odmenu. Vkladáte do ních vždy kúsok seba a to je v dnešnej době velká vzácnosť.
            Odporúčať/vlastniť vaše knižky je náhodou zábava 😉. Cestujem si tak šalinou, čítam knižku /to obvykle nevnímam skoro okolie/ a zrazu: „máma by tohle na veřejnosti nikdy nečetla“ … tak nejako intuitívne som cítila, že niekdo hovorí ku mne – tak 17r. chalanisko 😅… strávili sme 15 minút debatou o Erikovi a Kasperovi, pohoršili jednu silne veriacu pani /cca 75r./ a pár spolucestujúcim dali tip na super čítanie.
            Viete prečo mám rada vašu tvorbu, obe vaše stránky, odpovede ktoré dávate jednotlivým pisatelom? Nikomu sa nesnažíte neúprimne pochlebovať, píšete za použitia pocitu, ktorý vyformuje vašu odpoveď… Chcem veriť, že ak by Terka uviazla v pochybnostiach, ktoré vznikajú vďaka bráškovi, povie nám to. Má 15r. 🤪, svoj pohlad na svet, trošku praštených kamará/tov/tky, nejednoznačné pocity ohladom partner/a/ky…
            Čaká ju cesta, ktorá ju sformuje, pokúsime sa s jej tátou urobiť čo najviac pre jej podporu a musíme dúfať, že to bude dosť.
            Rodičia od detí, ktorých súrodenec je „jedinečný“, často v strachu neurčujú hranice zdravému dieťa, či naopak ho často prehliadajú. Párkrat som zažila obvinenie, že Terka má nadštandartné možnosti. Ak podpora dieťaťa je nadštandart, som vinná. Má 2 rozličné výtvarky, hodiny japonského jazyka a kaligrafie, drahý grafický tablet, množstvá výtvarných potrieb, ale tiež má úplne obyčajný telefón za pár stovák /k paušálu/, hromadu oblečenia zo sekáčů a do školy cestuje obyčajným MHD viac ako 30 minut 😁…

          2. szabi

            Milá Niko, moc ti děkujeme za krásnou odpověď! :)) Ta debata v tramvaji nás hodně pobavila a zároveň nám připadá naprosto fantastická! 😀 ♥ A hodně si vážíme toho, že jsme podle tebe autentické a nesnažíme se pochlebovat. My si myslíme, že když si člověk vytvoří nějakou roli, po čase ho to unaví a to jeho skutečné já prosákne ven. Kdysi, úplně na začátku téhle psací cesty, jsem měla období, kdy jsem přemýšlela, jestli psát pod pseudonymem a jak vlastně třeba vystupovat, pokud se mi povede vydat knihu (to bylo ještě než jsem poznala Klárku). A došla jsem k tomu, že budu prostě… já. A tím neříkám, že být já znamená být někdo super, to asi každý musí posoudit sám, jenom je to pro mě hrozně úlevné. Snad to dává smysl.
            Podpora dítěte by měla být samozřejmá, což pro spoustu lidí bohužel není. Moc se mi líbí, jak přemýšlíš o Terce a obecně o svojí rodině. Vždycky mi dělá radost, když mám ze zpráv pocit, že se ten človíček, o kterém se mluví, může rozvíjet, že má možnosti, místo toho, aby kolem něj rodič stavěl zdi. Děkuju, udělalo mi to radost, každé jedno z tvých slov, a Klárce taky. :)) ♥
            Eva

          3. Nika

            Milá Evičko, Milá Klárko,
            verím, že hoci počasie je už pochmúrne, u vás doma je vždy kúsok sluníčka a to vďaka obrovskému kusu lásky a pohody. Já všeobecne velmi rada debatím :), verím, že úprimný kompliment/obdiv/pochvala nemôže ublížiť a občas dokáže tak vela… škoda, že je to tak často nedostatkový tovar :(.
            Ďakujem, že ste obe také aké ste a ani jedna z vás nikdy nepoužila „nové meno“, nie je väčší rešpekt spisovatela k čitatelovi. Verim, že ak by mal niekto „ukázať“ možnú budúcnosť deťom, ktoré hladajú svoje „já“, dve tak empatické duše to dokážu na 1000%.
            Moja naj… kamarátka tvrdí, že občas až velmi priamo vravím čo si myslím. NEPÝTAM SA, len už pomerne dlho dumám… všetko čo ste kedy napísali, či ako každá za seba, alebo pár mi v hlave kladie otázku: „AKÚ STE MALI OBE CESTU KÝM STE SA NAŠLI?“
            Verim, že je vami ešte vela nevypovedaného, už teraz sa neskutočne teším aké nové téma mám určite predstavíte.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

E-mail nebude zveřejněn.