Szabi

KRESBA

Neviditelná ruka nakreslí kruh, který začne stínovat tak, aby vznikl objem. Kruh má svoje nejsvětlejší i nejtmavší místo.

K tomu je připsáno: Vlastní stín je nejtmavší část předmětu. Pomáhá definovat plasticitu tělesa. 

---

INT. NEMOCNICE, UMÝVÁRNA – DEN

Monika stojí u umyvadla a myje si ruce. Rukávy bílého pláště má zpola vyhrnuté. Zrcadlo odráží její obličej.

Dveře se otevřou a dovnitř vejde Irena.

Irena zmizí v jedné z kabinek, zavře za sebou a za chvíli je slyšet, že čůrá. Monika mezitím vytáhne z kapsy pláště mobil a píše esemesku.

Mobil má v ruce ještě ve chvíli, kdy Irena vyjde ven.

Irena si myje ruce a vypadá pobavená tím, co Monika říká. Ta mezitím zírá kamsi před sebe.

Monika zakroutí hlavou a usměje se.

V odrazu zachytí Moničin pohled. Sáhne pro ubrousky, aby si osušila ruce a společně vyjdou na chodbu.

---

INT. NEMOCNICE, CHODBA – DEN

Monika a Irena spolu prochází podél pokojů. Míjí přitom ženu a muže, nejspíš manželský pár, kteří o něčem mluví s HOLČIČKOU bez vlasů, která vážně přikyvuje.

Irena pohlédne na Moniku.

Žena se skloní, aby holčičku pevně objala, zatímco ji manžel hladí po zádech.

---

EXT. PAPÍRNICTVÍ – DEN

Tomáš vyjde ven a drží tašku. Pod paží nese velký skicák, který už se mu nikam nevešel. Rozhlédne se a pak zamíří směrem ke Starbucks.

Tomáš se ohlédne a jeho uvolněný výraz je pryč. Blíží se k němu spolužáci, tři kluci a dvě holky. Někteří z nich nesou ledovou tříšť.

Ostatní se začnou smát. Tomáš pokračuje dál ke Starbucks a dělá, že je nevidí.

Všichni znovu vyprsknou smíchy a uvolněným krokem pokračují za ním. Tomáš pevně svírá skicák, který mu vykluzuje z prstů.

Jedna z holek, ADÉLA, doopravdy trochu zrudne a stydlivě uhne pohledem, což vzbudí další salvu smíchu.

---

INT. STARBUCKS – DEN

Adam sedí u stolku a před sebou má kelímek s kávou, kde je napsáno „Johanka z Arku“. Kouká do mobilu a občas se napije.

V jednu chvíli pohlédne k baru a připije baristce, která nad ním pobaveně protočí oči v sloup. Adam znovu skloní hlavu k telefonu a zvedne ji, když venku uslyší smích.

Přes sklo vidí Tomáše a jeho spolužáky, kteří ho obestupují a něco říkají.

Adam odsune kelímek, schová mobil do kapsy a vyjde ven. Barmanka se za ním otočí.

---

EXT. STARBUCKS – DEN

Kluk 1 sáhne pro Tomášovu tašku, ale on se mu vytrhne.

Spolužáci poodstoupí, najednou jsou trochu ostražitější. 

Adam si docela klidně zapálí cigaretu. Mluví k Tomášovi, jako kdyby ostatní neexistovali.

Kluci se na sebe podívají a Kluk 1 se mračí.

Tomášovi trvá dlouho, než odpoví. Chvíli pozoruje nedalekou fontánu, ze které stříká voda. Je to tak hlasité, že to přebije úplně všechno.

Otočí se ke spolužákům zády a rozejde se pryč. Adam ho následuje.

Spolužáci za nimi koukají a Adéla je pozoruje trochu smutně.

---

INT. PODZEMNÍ GARÁŽ, AUTO – DEN

Adam zahodí cigaretu a zabouchne dveře. Připoutá se.

Nastartuje a ten zvuk je opět mnohonásobně hlasitější, než by měl být. Stejně jako když zařadí. Když se rozjede.

Tomáš se opře o opěrku sedadla a zavře oči. Ruku má položenou na dveřích.

Adam projíždí městem a občas vrhne na Tomáše pohled.

Adam natáhne ruku, ale Tomáš ho chytí za zápěstí. Pevně ho drží.

Tomáš si volnou rukou zacloní obličej. Adam dál klidně řídí a po chvíli prohodí:

Tomáš na něj nechápavě pohlédne, ale pak si všimne, že pořád drží jeho ruku. Rychle ho pustí.

Kolem projíždí auta a Tomáš se snaží co nejvíc schoulit na sedačce, do sebe. Vlasy má rozcuchané, jak si do nich zajíždí rukama.

Tomáš sotva znatelně přikývne.

Adam se zasměje a zakroutí hlavou.

Odbočí na obchvat, ven z města. Za oknem ubíhá krajina, domů je teď méně.

Tomáš se automaticky podívá na jeho nos a Adam jeho pohled vycítí, takže řekne:

Vyhodí blinkr a auto poskočí, když vjede na polní cestu, kde jsou výmoly. Tomáš se chytí palubní desky.

Po chvíli zničehonic zastaví a vystoupí.

---

EXT. LOM – DEN

Je to jako nedotčený kus přírody, nikde nikdo. Pár metrů před nimi se nachází lom, zpola obestoupený stromy a vysokou trávou.

Adam se zhluboka nadechne čerstvého vzduchu. Obejde auto a zaklepe Tomášovi na okénko.

Tomáš tedy docela neochotně vystoupí.

Tomáš hodí mobil a peněženku na sedačku a jde za Adamem. Zůstane stát na jednom z ostrých výčnělků a hledí dolů, na černou hladinu, která je asi tři metry pod nimi.

Adam usedne na kraj, nohy spustí dolů a natáhne se na záda. Kouká skrze koruny stromů. Tomáš se vedle něj posadí.

Tomáš zakroutí hlavou, utrhne kus trávy a bezmyšlenkovitě ho zahodí.

Tomáš se na něj podívá napůl pobaveně, napůl podrážděně. Adam se postaví a jde blíž ke srázu.

Tomáš váhavě jde. Stoupne si k němu.

Tomáš na něj pohlédne tázavě, ale Adam přikývne, jakože „jo, udělej to“. A tak Tomáš zavře oči. Adam ho opatrně postrčí blíž ke srázu.

Adam chytí Tomáše kolem pasu. Tomáš otevře oči a chce ukročit, ale Adam ho drží pevně.

Adam, aniž by Tomáše pustil, se rozeběhne a strhne ho do lomu. Tomáš ječí, než oba zmizí pod hladinou.

---

EXT. LOM – DEN

Když se vynoří, Adam se nahlas směje. Tomáš se nejdřív mračí a prská vodu, ale pak se k němu přidá. Jejich smích se nese kolem nich v ozvěně, splyne v jeden.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, OBÝVÁK – VEČER

Tomáš vejde dovnitř a tašku s tím, co pořídil v papírnictví, položí na zem. Vyzuje boty a při každém kroku za sebou nechává mokré ťápoty.

Martin sedí na gauči u televize, pohazuje si s klíči, a když uvidí Tomáše, vstane.

Tomáš si napustí do sklenice vodu a hltavě pije. Martin vypadá překvapeně.

Martin projde kolem něj, sebere peněženku a strčí ji do kapsy. Dokonce se trochu usměje.

Tomáš přikývne, ale je to, jako kdyby moc nevnímal. Znovu si dopustí sklenici a jde ke schodům do patra.

Martin za ním ještě chvíli zamyšleně kouká, ale nakonec odejde.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, POKOJ – NOC

Tomáš leží na posteli u zapnuté lampičky a kouká do mobilu, projíždí Adamův Instagram a kresby. Pak rozklikne psaní zpráv a prohlíží gify, než vybere gif s vydrou, která dovádí ve vodě. Pošle ho Adamovi.

Dole se ozve bouchnutí dveří a Tomáš rychle schová mobil pod polštář a lampičku zhasne. Pokoj se ponoří do tmy.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, OBÝVÁK – NOC

Monika položí klíče na botník a všimne si tašky, kterou tam Tomáš nechal. Automaticky ji otevře a vytáhne sadu tužek a drahých pastelek. Vypadá překvapeně.

Zamíří ke schodům a zastaví u nich, kouká do patra.

Nic není slyšet a ona nahoru nejde. Z lednice vytáhne lahev bílého vína a nalije si. Jde si sednout na gauč, nohy natáhne na konferenční stolek.

Sebere ovladač a pustí televizi, projíždí jeden program za druhým, než ji zase vypne. Zůstane sama v tichu.

---

INT. KLUB – NOC

Adam sedí u stolu a potahuje z ubaleného brka, když mu přijde esemeska. Podá brko klukovi po své pravici a sáhne do kapsy pro mobil. Usměje se, působí spokojeně.

Nakloní se k němu jeden z kamarádů.

Adam ho od sebe trochu odstrčí. Tváří se nechápavě.

Zmlkne, není si jistá, kolik toho říct. Radši si od kamaráda vezme brko.

Kamarád se nad tím uchechtne. Je vidět, že má dost. Dlouho kouká do sklenice s pivem.

Adam zakroutí hlavou, skloní se k mobilu a taky najde gif s vydrou. Pošle ho Tomášovi.

Adam sáhne pro brko, prakticky ho kamarádovi vytrhne z prstů.

Kamarád se nahlas rozesměje a promne si oči, jako kdyby byl k tomu všemu vlastně strašně unavený.

Adam si vymění pohled s kamarádkou, ale působí pobaveně.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – RÁNO

Monika spí na gauči, stočená do klubíčka. Tomáš stojí nad ní.

Monika cosi zamručí, ale pak se celkem rychle posadí. Je trochu rozcuchaná.

Tomáš pohlédne na lahev s vínem a skleničku, která je na stole.

Monika vypadá překvapeně, ale Tomáš víc nevysvětluje. Zamíří do kuchyně, kde v rychlosti vytáhne toustový chleba a začne si chystat jídlo.

Je slyšet odemykání dveří a dovnitř vejde Martin.

Klíčky hodí na stůl a unaveně k němu sedne. Monika se mezitím vyhrabe z gauče a začne rovnat přehoz.

Tomáš automaticky podá Martinovi svůj sendvič a začne si chystat další.

Monika z lednice vytáhne džus. Nalije ho do sklenice a stojí zády opřená o linku. Sleduje Tomáše.

Tomáš neurčitě pokrčí rameny a Monika ho pohladí ve vlasech.

Martin zakroutí hlavou.

Martin zmlkne a Monika na něj upřeně zírá. Tomáš taky – se sendvičem v ruce.

Ale Martin si místo odpovědi radši nacpe zbytek chleba do pusy a zvedne ruce na znamení, jakože se vzdává, nemůže mluvit.

Martin na ni zírá nasupeně. A Tomáš radši nacpe igelitku s věcmi z papírnictví do batohu a spěšně zamíří ke dveřím.

Tomáš odejde dřív, než stačí Monika něco dalšího říct. Zabouchne za sebou.

Monika si vymění pohled s Martinem a on pokrčí rameny.

---

EXT. MĚSTO – RÁNO

Město se probouzí, obchody odemykají. Baristka před Starbucks čistí ceduli.

Do toho je slyšet zvuk kávovaru.

---

INT. ADAMŮV BYT – RÁNO

Tomáš sedí u stolu nad skicákem a trochu nervózně poklepává tužkou do dlaně. Sleduje Adama, který postává u kávovaru – do půl těla nahý a ručníkem si suší vlasy.

Adam pohlédne na Tomáše a ten sklopí pohled ke skicáku.

Adam vezme hrnek s kávou a jde si sednout vedle Tomáše. Ručník hodí na stůl, dál od tužek.

Adam vstane a odněkud z lednice vytáhne pořádně velkou seschlou cibuli. Postaví ji před Tomáše.

Tomáš tedy po chvíli začne kreslit, zatímco si Adam promne kořen nosu.

Znovu se odmlčí a Tomáš začne stínovat. Docela mu to jde.

Adam se napije a opře čelo o desku stolu.

Adam mu klidně položí ruku nad koleno, aby ho uklidnil. A Tomáš se okamžitě trochu napne, narovná ramena. Ale Adam stejně klidně ruku zase stáhne, protože v tom gestu z jeho strany vůbec nic nebylo.

Detail na kresbu, Tomáš soustředěně stínuje cibuli.

---

MONTÁŽ

Stránky skicáku se pomalu otáčí, jedna za druhou. A na každé z nich je jedna kresba. Nejdřív jde o jednoduché lineární črty, jednoduché stínování. Později jsou ale lepší, propracovanější, detailnější, jako kdyby měl jejich autor jistější ruku.

Jde o vesměs jednoduché předměty. Cibule se ještě jednou vrací, taky je tam studie židle, slánky, ruky, jablka, okna, hrnečku, volantu, přihrádky s rozházenými bonbóny, jednoduché obličeje, které jako kdyby vypadly z manga komiksu…

U některých kreseb jsou tužkou připsané poznámky, například: Nesnáším zeleninu. Adam říká, že mám kombinovat šrafování a stínování. Adamovi se líbí studie židle.

Montáž ukazuje plynutí času, dobu, kterou Tomáš nad kresbami strávil. Poslední z kreseb patří detailně vyvedené cukřence.

---

EXT. STARBUCKS – DEN

Po ulici spěchají různí lidé, ještě pořád je léto. Spousta z nich drží nákupní tašky, anebo se jenom šourají a lížou zmrzliny.

Za výlohou Starbucks je vidět Tomáš, který sedí naproti Adamovi a sklání se nad skicákem.

---

INT. STARBUCKS – DEN

Tomáš soustředěně kreslí cukřenku, která je na stole mezi nimi.

Adam sedí naproti a pozoruje ho. Působí ležérně. Občas šťouchne do kelímku s kávou, který má před sebou. Je na něm jméno Dalí a pod to někdo dokreslil vous.

Tomáš zničehonic odhodí tužku na stůl a skicák otočí k Adamovi. Spolu s tím se v podstatě sesune do židle.

Adam si kresbu prohlíží.

Tomáš se ušklíbne a Adam mu zpříma pohlédne do očí. Skicák zavře a přisune ho po stole zpátky.

Adam na něj zamyšleně kouká, ale pak pokrčí rameny. Jako kdyby se tím vysvětlovalo úplně všechno.

Tomáš si přitáhne Adamův kelímek a prstem obkresluje jméno Dalí. Pak se napije a zaksichtí.

Adam mu věnuje omluvný úsměv.

---

EXT. STARBUCKS – DEN

Adam a Tomáš vychází ven a Adam se ještě otočí, aby mávnul na baristku.

Jdou k autu, které je zaparkované nedaleko, a Tomáš nese skicák. Je trochu mimo, o něčem přemýšlí.

Adam jde chvíli pozpátku, aby na něj viděl.

Adam se pousměje, ale pak mu úsměv ztuhne na rtech. Zůstane stát a Tomáš se otočí, aby viděl, kam kouká.

Nedaleko od nich jde Nina, která o něčem mluví s Kámoškou 1. Když si všimne Adama, úsměv jí pomalu pohasne. Váhavě na něj zamává.

Adam dál stojí a nic nedělá. Tak Tomáš zamává místo něj.

Adam se rozejde k autu, předstírá, že se vůbec nic nestalo. (Nina kouká jejich směrem.) Tomáš si ho starostlivě měří.

Adam odemkne auto a opře se o kapotu.

---

INT. ADAMOVO AUDI – DEN

Tomáš sedí na sedadle řidiče a Adam na místě spolujezdce. Auto stojí na polní cestě nedaleko lomu a široko daleko nikdo není. Tomáš se zrovna pokouší rozjet, ale skoro okamžitě mu to chcípne.

Oba působí pobaveně. Tomášovi se konečně podaří nastartovat. Trochu moc prudce nacouvá na travnatý svah, ale zvládne to. Zařadí a rozjede se po cestě dál do polí.

Adam se klidně opře a Tomáš na něj vrhne rychlý pohled, zatímco křečovitě svírá volant.

Tomáš znovu zařadí a vyjede z polní cesty na hlavní, která se stáčí do kopců k malé vesnici. V dálce jsou rozeseté baráky.

Adam otevře přihrádku a přehrabuje se mezi bonbóny.

Adam bonbón rozdělá a podá ho Tomášovi v dlani. Tomáš si ho chce vzít, aniž by odtrhnul pohled od silnice, ale auto najede do výmolu a poskočí, a on se na bonbón trefí nosem.

Zkusí to znovu a konečně ho chytí zuby.

Adam se směje. Ulepenou ruku otře Tomášovi do trička a otevře okénko. Klidně zavře oči a vítr mu cuchá vlasy.

---

INT. KLUB – VEČER

Všude je spousta lidí a většina postává u baru, anebo tvoří hloučky.

Nina vejde dovnitř s Kámoškou 1 a rozhlíží se. Když si všimne Martina, který postává s dalšími kluky u kulečníku, usměje se. Jde rovnou k němu, zatímco Kámoška 1 něco pronese a zamíří k baru.

Martin položí tágo, aby vlepil Nině pusu.

Kámoš 1 se uchechtne a na důkaz Martinových slov postrčí bílou kouli úplně špatným směrem. Rezignovaně rozhodí rukama.

Vytáhne tabák, sedne k nejbližšímu stolu a začne si motat brko.

Nina si něco špitá s Martinem a oba se u toho culí. Působí zamilovaně.

Nina se tváří, že otázku přeslechla, ale s odpovědí přijde Kámoška 1:

Podá Nině sklenici, kde je vodka s džusem, a Nina si ji vezme trochu neohrabaně, málem to vylije. Martin kouká na Ninu a pak na Kámoše 1. Usměje se.

Tomu se ostatní zasmějí a jeden z kluků, kteří dál hrají kulečník, pobaveně zakroutí hlavou.

Kámoš 1 potáhne z brka a nabídne ostatním. Nikdo ale nechce. Tak si znovu potáhne a se zakloněnou hlavou vyfoukne kouř.

---

INT. ADAMOVO AUDI – VEČER

Tomáš sedí na sedadle spolujezdce a zády se opírá o dveře. Nohy má natažené na Adamově klíně. Adam je na místě řidiče.

Jsou na parkovišti a jedí spolu mekáč – všude se válejí obaly od hranolek a burgerů. Oba mají velkou colu.

Adam se nad tou otázkou reálně zamyslí, je vidět, že se Tomáš na podobné věci neptá poprvé. Opráší si ruce od soli nad jeho chodidly.

Tomáš přikývne a chvíli šátrá pod sedačkou, než vytáhne sáček kečupu. Načne ho a kydne do hranolek.

Tomáš se napije coly a foukne do brčka. Chvíli hledí z okna. Stmívá se a zapadající slunce má naoranžovělou barvu.

Tomáš se zasměje a šťouchne do něj chodidlem. Pak ale zvážní. Všechno, co dělá, prozrazuje jeho náklonnost.

---

INT. NEMOCNICE – NOC

Monika prochází chodbou kolem pokojů, ze kterých se ozývá pípání přístrojů. Kývne na pozdrav jedné ze sester a zastaví u pokoje, kde jsou pootevřené dveře.

Uvnitř je malá holčička, ta, kterou Monika viděla během objímání s rodiči. Teď je na pokoji sama, napůl leží, napůl sedí a hraje si s plyšáky – hraje s nimi divadlo.

Plyšáci pochodují kolem sebe a jeden druhému něco spiklenecky vykládá. Holčička se k nim skloní, jako kdyby se chtěla zúčastnit jejich debaty. Špitá jim… a pak si všimne Moniky a zvedne hlavu. Pozoruje ji trochu ostražitě.

Monika se usměje. A holčička se taky usměje. Je to okamžik sdílení, kdy žádná z nich nic neříká, a Monika nakonec odejde.

---

INT. NEMOCNICE, SESTERNA – NOC

Když Monika otevírá, málem se srazí se sestrou, která právě vychází ven.

Monika jí přikývne na pozdrav a vejde dovnitř. Je tam prázdno. Na stole jsou dva špinavé hrnečky a vedle stoh novin – nahoře jsou zaškrtané inzeráty, které tady nechala Irena.

Monika pro sebe připraví tureckou kávu, a než se dovaří voda, kouká z okna na potemnělé město, na žluté hlavičky lamp. Sklo částečně odráží její obličej.

Zalije kafe a s hrnečkem usedne ke stolu. Projde pár časopisů, ale nic ji nezaujme. Tak vytáhne mobil a projíždí sms s Tomášem. Většinou se ho v nich ptá, jestli je všechno v pořádku. Čím starší zpráva je, tím delší jsou i jeho odpovědi. Poslední dobou jí odepisuje převážně: Jo, jasně. Vše ok.

Monika otevře galerii a roluje úplně na konec, na první fotku, kterou tam má. Je na ní její manžel, který se směje přímo do objektivu.

Monika mobil položí, ale fotka tam pořád je a ona k ní každou chvíli těkne očima. Klidně upíjí kafe.

Autor: Eva Pospíšilová

---

* Líbila se vám další část NĚCO VÍC? Můžete nás podpořit komentářem, tím, že budete i nadále číst, nebo za námi pojďte na FORENDORS, kde příběhy vycházejí přednostně. ♥