Szabi

KRESBA

Neviditelná ruka dopíše nad linku slovo horizont a pod ni nakreslí další dvě linky, které se sbíhají jako silnice vedoucí do dálky. Tam, kde se setkají, napíše slovo úběžník.

K tomu je připsáno: Perspektiva. Je důležité naučit se vytvářet iluzi prostoru.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – DEN

Martin stojí u linky a něco cvaká na mobilu. Za ním bublá v konvici voda.

Nad kuchyňským stolem poletují balónky a jeden z nich na sobě má napsáno „všechno nejlepší“. Na stole jsou vyskládané lahve. Dětské šampáňo, birelly, šumivé víno… Objeví se Monika, která nese lahev Gold Strike.

Martin vrazí mobil do kapsy a zalije si kafe. Mračí se na Moniku.

Monika projde kolem něj a z lednice vytáhne krabici s dortem. Nahlas za sebou zabouchne.

Martin si promne spánky a usrkne kafe. Zkřiví obličej.

Monika vytahuje na tác dort a zapichuje do něj svíčky, jednu po druhé. Vytváří z nich srdíčko.

Monika se na něj přísně podívá a Martinovi dojde, že možná trochu přestřelil.

Martin vzdychne a ze šuplíku vytáhne zapalovač, postaví ho vedle dortu.

Martin zakroutí hlavou, chce ještě něco říct, ale pak si všimne, že do místnosti vešel Tomáš. Tak radši poslechne a vytáhne talířky.

Monika se na Tomáše usměje, trochu roztržitě, a vlepí mu pusu na tvář.

Gestem navede Tomáše ke stolu a sáhne pro dort. Zapálí svíčky, jednu po druhé, zatímco Tomáš čeká, trochu otupělý. Martin mu rozcuchá vlasy.

Tomáš chvíli kouká na dort a pak svíčky sfoukne. Monika tleskne a pevně Tomáše obejme kolem ramen. Potom zpod stolu vytáhne dárky – krásný černý batoh a čtečku.

Tomáš sáhne pro batoh a kouká na něj. Není to něco, co by si přál. Pohledem se střetne s Martinem a ten se ušklíbne.

Monika začne krájet dort. Naznačí, jestli má ukrojit i pro Martina, ale Martin předstírá, že by se pozvracel.

---

INT. STARBUCKS – DEN

Adam stojí ve slunečních brýlích u pultu a čeká, až mu baristka připraví kafe.

Baristka na něj pohlédne napůl podrážděně, napůl pobaveně.

Baristka zakroutí hlavou, jako že nemá cenu se s ním dohadovat. Napíše jméno Ježíš na kelímek a Adam se spokojeně usměje. Vytáhne kartu a kafe zaplatí. Baristka mu podá kelímek, ale nepustí ho hned.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, OBYVÁK – DEN

V pozadí jsou narozeninové balónky, zpola vyfouknuté. Pozůstatky narozeninové oslavy.

Tomáš hraje na playstationu Zaklínače a zuřivě přitom mačká joystick. Monika prochází po místnosti a za chůze si dopíná náušnice.

Tomáš přikývne. Pak zaváhá, pauzne hru a ovladač položí do klína.

Když vidí, že Monika poslouchá, pokračuje:

Tomáš neurčitě pokrčí rameny.

Tomáš přikývne. Neví, jak jinak na to reagovat. Monika se na něj povzbudivě usměje, když jí zazvoní mobil.

Vlepí Tomášovi pusu do vlasů, mávne na něj a jde ke dveřím. Zabouchne za sebou. Postava Zaklínače postupuje herním světem.

Je slyšet, jak Martin otevírá lednici a za chvíli se objeví vedle Tomáše i s talířkem, kde má kus dortu.

Tomáš neodpoví, ale Martin asi ani na odpověď nečeká. Hází do sebe dort a sleduje obrazovku. 

Tomáš pořád hraje – Zaklínač bojuje s další příšerou, ale prohrává. Umírá.

---

EXT. U NINY DOMA – VEČER

Nedaleko je zaparkované bílé Audi. Adam sedí na zahradní houpačce, kouří a zaklání hlavu. Vedle sebe má kelímek s kávou.

Nina před ním stojí v pantoflích, napjatá.

Adam se skloní a típne vajgl o zem. Zahodí ho někam do trávy a zapálí si další cigaretu.

Nina nic neříká.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KOUPELNA – NOC

Tomáš si čistí zuby a projíždí Instagram. Rozklikne nedávno přidané fotky, kde jsou vyfoceni spolužáci, kteří si z něj dělali ve škole legraci. Všichni působí spokojeně, v plavkách u rybníka. Tomáš vyplivne pastu, otře si pusu a mobil vypne.

---

EXT. U NINY DOMA – NOC

Adam stojí u houpačky, rozmrzele ji od sebe odtlačí nohou.

Nina vzdychne, působí smířeně. Nezdá se, že by se Adama nějak bála, nebo z něj měla respekt.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, POKOJ – NOC

Tomáš se trhnutím probudí a lapá po dechu. Okamžitě od sebe odkopne přikrývku a vstane. Zkouší se nadechnout, ale nejde to. (Pozn.: panická ataka). Jde k oknu, otevře ho a vystrčí hlavu. Zkouší dýchat.

Po chvíli se trochu zklidní a okno zavře. Natáhne ruce před sebe, třesou se, a pak si jimi vjede do vlasů. Zamíří ven z pokoje. Zastaví ve dveřích a hledí do tmy. Nakonec udělá pár rychlých kroků do chodby a rozsvítí.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – NOC

V kuchyni jsou ještě pořád balónky a lahve.

Tomáš si napustí do sklenice vodu. Všechnu vypije a spolu s tím začne najednou natahovat. Je to zoufalý pláč až nářek.

Prázdnou sklenici pak postaví na linku. Nešikovně – sklenice spadne na zem a rozbije se. Ten zvuk Tomáše vytrhne. Otře si hřbetem ruky oči a sehne se, aby posbíral střepy. Sáhne pro jeden obzvlášť velký a přejede po něm bříškem prstu.

Ucukne. Hodí střep do dřezu.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, SPÍŽ – NOC

Tomáš vejde dovnitř a z vrchní police sundá lékárničku.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – NOC

Tomáš hodí lékárničku na linku a vytáhne z ní prášky na bolest hlavy – dva vylomí, do nové sklenice napustí vodu a zapije je. Chvíli kouká na lékárničku, když jeho pozornost upoutají další prášky. Je na nich napsáno Rivotril.

Tomáš pro ně váhavě sáhne.

---

EXT. U NINY DOMA – NOC

Adam jde rázným krokem k autu – na dálku ho odemkne – a pod botami mu křupe štěrk. Otevře a sedne si dovnitř. Než ale stačí zavřít, objeví se Nina a dveře chytí.

Adam neodpoví a Nina naštvaně kopne do pneumatiky, až jí odletí jedna pantofel.

Adam zkusí zabouchnout, ale Nina dveře drží pevně. Na okamžik se v ní něco zlomí.

Adam na ni chvíli kouká, načež jí ale dveře prudce vytrhne. Nina zavrávorá a dlaní praští do okénka.

Jenomže Adam ji neposlouchá. Nastartuje a prudce vycouvá do silnice (málem naboří projíždějící auto a řidič na něj zatroubí).

Nina jeho směrem kroutí hlavou.

---

INT. ADAMOVO AUDI – NOC

Adam se řítí po silnici, projíždí městem a nasraně přitom svírá volant. Pustí hudbu a pořádně ji zesílí (Pozn.:hraje The Weeknd – Blinding Lights). Rychlý střih, kdy je Adam zabíraný z různých úhlů.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – NOC

Hudba ve scéně pokračuje.

Tomáš sedí u stolu a prohlíží si krabičku Rivotrilu. Pohledem zavadí o školní batoh, který dostal od mámy.

Pak se rozhodne. Rozdělá krabičku a začne si vylamovat prášky. Strčí do pusy všechno, co má v dlani – ruce se mu potí a některé prášky jsou rychle rozmokvalé – a sáhne pro nejbližší lahev. Je to Gold Strike. Odšroubuje ji a napije se, okamžitě zkřiví tvář.

Je slyšet auto, které brzdí na příjezdové cestě.

Ostrý střih. Tomáš zvedá hlavu ze stolu – Tomášův POV (úhel pohledu), celý svět je rozmazaný – a nechápavě hledí ke dveřím, na které někdo nahlas klepe.

Tomáš vstane a zavrávorá. Stáhne ubrus a jedna z lahví sletí na zem.

Konec písničky.

---

EXT. U TOMÁŠE DOMA – NOC

Adam odejde od dveří k oknu a nakoukne dovnitř. Vidí obývací pokoj a světlo nad schody, které ozařuje gauč, jinak nic. Vrátí se ke dveřím a začne na ně naštvaně bušit. Vzápětí se zatváří překvapeně, když se otevřou.

Stojí v nich Tomáš, který se opře ramenem o futra, částečně po nich sjede.

Adam ho ignoruje, prakticky okamžitě kolem něj projde dovnitř.

Záběr přes okno. Adam zastaví u schodů a kouká nahoru.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – NOC

Adam naštvaně kouká nahoru, chvíli to vypadá, že se tam rozejde.

Adam konečně věnuje Tomášovi pohled. Tomáš se pokouší postavit a přitom zavrávorá.

Tomáš pořád zkouší vstát. Spolu s tím pohlédne ke stolu, jako kdyby se přiznával. Na stole leží Rivotril a taky odšroubovaná lahev Gold Strike. Balónek s nápisem „všechno nejlepší“ se už skoro úplně vyfouknul a leží na stole.

Tomáš to vzdá, plynule sjede zpátky do sedu. Natáhne ruce. Už se ani trochu netřesou a on se nad tím usměje. Vzápětí mu klesnou do klína.

Adam k němu okamžitě dojde a zatřese s ním.

Když Tomáš nereaguje, Adam mu vrazí facku. Tomáš se trochu dotčeně dotkne tváře. Adam sáhne do kapsy (pro mobil), ale dojde mu, že ho nemá.

S nadávkami chytí Tomáše pod rameny a pomůže mu na nohy. Vezme ho kolem pasu a napůl ho nese. Tomáš ale začne znovu usínat, opře si o Adama hlavu.

Adam ho tedy nešetrně spustí na podlahu. Klekne si k němu a přetočí ho na bok – pevně semkne čelist k sobě, fakt se mu do toho nechce – a strčí Tomášovi prsty do krku.

Tomáš začne nadavovat a vzápětí se vyzvrací na podlahu. Chrchlá, do očí se mu nahrnou slzy. Adam ztěžka polkne, taky se mu dělá blbě. Nekompromisně ale Tomášovi znovu strčí prsty do krku.

Tomáš se znovu pozvrací. Dokonce se přitom částečně nadzvedne. Adam mu položí ruku do vlasů, aby ho ukonejšil.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KOUPELNA – NOC

Je slyšet puštěná sprcha. Za sklem se rýsuje Tomášova silueta. Adam sedí na zemi a opírá se o zeď, nohy má natažené před sebou.

Tomáš vypne vodu a otevře, trochu se třese. Je nahý a jednou rukou si zakrývá rozkrok. Adam k němu automaticky natáhne ruku s osuškou.

Chvíli jeden na druhého koukají a Tomáš nakonec uhne pohledem. Má červené tváře, stydí se. Zabalí se do osušky a klepe se zimou.

Adam pokývá hlavou, jako kdyby to dávalo smysl, pak na Tomáše ale vyjede:

Na to Adam neodpoví, jen na Tomáše zírá a Tomáš je z toho nervózní. Přešlápne, na zemi jsou mokré ťápoty.

Adam vstane a projde kolem Tomáše.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, KUCHYŇ – NOC

Adam zmáčkne balónek a vyhodí ho do koše. Potom posbírá ze země střepy z lahví.

Za ním stojí kbelík a zvratky jsou překryté toaleťákem. Lékárnu nikde není vidět. Adam taky mezitím zavřel vchodové dveře a teď se opře o linku. Promne si spánky.

Do místnosti vejde Tomáš – má na sobě čisté šortky a tričko, z mokrých vlasů mu na něj kape voda. Pohlédne na zvratky, pak na Adama.

Trochu trapná chvíle ticha. Adam si odkašle a začne se přehrabovat v kredenci, nakonec vytáhne čaj. Dá vařit vodu.

Tomáš za jeho zády mezitím uklízí zvratky (extrémně pomalu) a tváří se, jako kdyby měl znovu zvracet.

Adam se k němu otočí.

Adam přikývne, nedá na sobě nic zdát. Voda se mezitím dovaří, tak zalije čaj a donese ho ke stolu.

Jde ke vchodovým dveřím, otevře je, ale zůstane v nich stát. Vytáhne cigarety a zapálí si.

Adam rozhodí rukama, vlastně neví, co chtěl říct.

Tomáš položí kýbl s toaleťákem ke koši a vypadá nešťastně, jako kdyby se měl znovu rozbrečet.

Adam klidně dokouří, típne cigaretu o futra a hodí vajgl do keře. Vrátí se dovnitř.

Tomáš pokývá hlavou, neví, jak jinak reagovat. Radši se jde napít čaje. Najednou vypadá před Adamem jak dítě, choulí se k hrnku, drží ho oběma rukama.

Popadne Gold Strike a lahev nenačatého vína, obojí si nese ke dveřím. Tam se zhluboka nadechne a otočí se na Tomáše.

Adam se pousměje.

---

INT. SKLAD OBCHOĎÁKU – NOC

Martin donese karton plechovek a začne je vybalovat. Staví je do řady a pak na sebe, dělá to naučeně, automaticky. Zazvoní mu mobil, tak se rozhlédne, a když vidí, že poblíž není žádný zaměstnanec, hovor nenápadně přijme.

Martin pomalu sáhne pro další plechovku a přitom se usmívá.

---

INT. ADAMOVO AUDI – NOC

Adam nastartuje a popojede – lahve na sedadle spolujezdce o sebe cinknou. Adam jednou rukou sáhne do kastlíku pro mobil. Na displeji má pět nepřijatých hovorů od Niny. Zakroutí hlavou a strčí mobil do kapsy.

Začne couvat z příjezdové cesty, když si všimne Tomáše, který stojí za oknem a kouká jeho směrem.

Adam rezignovaně vzdychne. Zajede zase zpátky ke vchodu a vypne motor. Chvíli sedí ve tmě, pak praští do volantu a vystoupí.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, OBÝVÁK – NOC

Záběr z ledničky, kterou Adam otevře. Zírá dovnitř. Adamův POV (úhel pohledu), probírá se jídlem. Nakonec vytáhne plechovku coly a talíř se zapečenými těstovinami.

Adam zavře lednici a pohlédne na Tomáše. Ten očividně moc neví, co dělat. Stojí uprostřed místnosti.

Tomáš vezme ovladač a pustí ji. Objeví se pořad Volejte Věštce. Stará moderátorka s velkými náušnicemi vykládá na telefonu někomu karty. Adam dojde k sedačce a svalí se na ni. Těstoviny si položí do klína. A čeká.

Tomáš se ušklíbne, trochu díky tomu zažene rozpaky. Sedne si na gauč vedle Adama a ovladač mu podá. Adam přepíná kanály – cestopis, francouzský film… Skončí u sitcomu Jak jsem poznal vaši matku.

Tomáš koukne na Adama, ale Adam se netváří, že by tušil, o čem je řeč.

Adam ho poslouchá, ale neodpoví, dál klidně jí a kouká na televizi. Pak si rozdělá colu. A Tomáš si přitáhne kolena k bradě. Občas na Adama vrhne krátký pohled.

Tomáš na něj pořád kouká, jako kdyby čekal, že to Adam nějak rozvede. A Adam tedy neochotně pokračuje:

Adam si otře ruku do kalhot a (ne zrovna ochotně, spíš otráveně) sáhne pro mobil. Otevře svůj účet na Instagramu, a aniž by se na něj podíval, podá ho Tomášovi.

Tomáš si prohlíží fotky, je tím zaujatý. Jeden výjev za druhým. A některé jsou vážně abstraktní, spousta barev a linek.

Adam se nad tím zamyslí a pak odevzdaně zakroutí hlavou.

Položí talíř na stůl, napije se coly a krkne si. Pohlédne na Tomáše, který pořád zírá na fotky.

---

EXT. NEMOCNICE – NOC

Záběr na nemocnici, kde je přistavěná sanitka, do které záchranář veze na vozíku starou paní.

---

INT. NEMOCNICE – NOC

Monika stojí u automatu na kávu a hází dovnitř drobné. Zmáčkne čudlík, ale nic se nestane. Monika do automatu dvakrát praští.

Monika chvíli čeká, jestli se automat umoudří, a když se pořád nic neděje, obejde ho a vytáhne ze zásuvky. Pak šňůru zapojí zpátky, automat naskočí a začne připravovat…

Monika zírá na kelímek s vodou a pak ho vyhodí do koše. Rozejde se k sesterně.

---

INT. NEMOCNICE, SESTERNA – NOC

Monika vejde dovnitř a uvidí Irenu, která sedí na židli – nohy má natažené na druhé židli. Na stole před ní jsou různé časopisy a noviny a Irena napůl podřimuje.

Monika začne do varné konvice napouštět vodu a ten zvuk Irenu probere. Trhne sebou a zívne.

Monika kývne hlavou ke stolu, kde se válí časopisy.

Zatímco spolu mluví, Monika si připravuje kafe. Pixlu s tureckou kávou trochu očichá a pak do hrnku strčí plnou lžičku.

Monika zalije kávu a s hrnečkem usedne ke stolu vedle Ireny. Přitáhne si noviny k sobě.

Irena pochopí, že Monika ani vědět nemůže. A zatváří se rozpačitě.

Monika pokrčí rameny a Irena chvíli unaveně hledí před sebe.

Monika se napije kafe a tváří se skepticky (pozn.: ničemu ohledně Irenina manžela nevěří). Irena to nejspíš vycítí, protože vstane, protáhne ztuhlá záda a rozejde se ke dveřím.

Irena přikývne.

---

INT. U TOMÁŠE DOMA, OBÝVÁK – BRZO RÁNO

Oknem se dovnitř derou sluneční paprsky. Adam otevře oči, pomalu se probere. A první, co vidí, jsou Tomášovy vlasy. Tomáš na něm částečně leží, jednou rukou ho objímá a hlavu si opírá o jeho rameno. Spí.

Adam se zatím nehýbe, prohlíží si Tomášův obličej. I takhle ve spánku působí Tomáš ustaraně, trochu se mračí. Adam ho zkusí opatrně odtáhnout, ale Tomáše to gesto probere. Pohlédne na Adama. Hledí jeden druhému do očí a je v tom pochopení, intimita, prožitek minulé noci.

Tomáš se nadechne, ale než stačí něco říct, ozvou se klíče v zámku. Tomáš se okamžitě vyhrabe zpod deky a vstane. Ustaraně koukne na televizi (běží reklamy), na nedojedené těstoviny na stole a pak ke dveřím.

Dovnitř vejde Martin a mobil a peněženku hodí na stůl. Naprosto nechápavě zírá na Adama.

Adam vstane a tváří se neutrálně.

Tomáš pokrčí rameny, ale tváří se docela provinile. Martin zakroutí hlavou a obrátí se na Adama trochu opovržlivě.

Martin vypadá rozzlobeně.

Martin do Adama strčí, ale Adam vypadá docela pobaveně.

Martin nad ním zakroutí hlavou. Pohlédne na gauč, kde je zmuchlaná deka a polštáře.

Adam si stoupne před Martina a zblízka na něj kouká. Je to napjatá situace a Tomáš těká očima z jednoho k druhému.

Adam se usměje, najednou působí uvolněně. Sáhne pro plechovku coly, která je na stole, a dopije ji. Martin vypadá, že každou chvíli vypění. Když chce Adam odejít, zastoupí mu cestu.

Martin pohlédne na Tomáše, který napjatě čeká. A pak uhne. Adam projde kolem něj, neotočí se, ani na jednoho z nich. Vyjde ven a zabouchne za sebou.

Na to Martin neodpoví, ale tváří se výmluvně. Mine Tomáše a jde do patra. Jenže Tomáš to nevzdává, tohle ho zajímá.

Martin se na bráchu otočí. Působí unaveně, dokonce vzdychne.

---

INT. ADAMŮV BYT – RÁNO

Adam si ručníkem suší vlasy a zapíná notebook. Na lince jsou lahve, které vzal Tomášovi. Sedne k počítači a ručník má pořád položený na hlavě jako světice. Zběžně projde příchozí maily – v předmětu jednoho z nich je napsáno „prosba – nové návrhy“. Adam na to zírá, načež si unaveně promne krk.

Zničehonic vstane a notebook zavře. Chvíli kouká na postel, než odhodí ručník a svalí se do ní. Spokojeně vydechne, ale pak se zas posadí, naklepe polštář. Zamžourá do slunce, které prosvítá skrze žaluzie, sáhne pro ručník a zakryje si jím obličej. Pár vteřin tak vydrží, než ho znovu stáhne. Nadzvedne se na loktech a pohledem těká po místnosti. Na lahve. Na nepořádek. Na bundu.

Vstane, dojde k bundě a sáhne do kapsy. Drží krabičku Rivotrilu. Prohlédne si ji, pak jeden z prášků vyloupne, nasucho spolkne a jde si znovu lehnout.

Autor: Eva Pospíšilová

---

* Líbila se vám druhá část NĚCO VÍC? Můžete nás podpořit komentářem, tím, že budete i nadále číst, nebo za námi pojďte na FORENDORS, kde příběhy vycházejí přednostně. ♥