SZABI PODCAST, EPIZODA 4

21. 12. 2020

neexistence

Tentokrát mluvíme o našem druhém společném příběhu a dvou klucích, kteří pro nás hodně znamenají. Strávily jsme s nimi krátký, ale velice intenzivní čas.

neexistence, o kterou jste si psali. ♥

Vychází 21. 12., kdy se Elias Prescott narodil.

POZOR! Podcast by měli poslouchat jenom ti, kteří příběh četli. Je to de facto jeden VELKÝ SPOILER. Takže pokud jste knihu ještě nečetli, udělejte krok zpátky. Utečte.

* Hned na začátku se objevuje malá nepřesnost – není to pátý díl podcastu, ale čtvrtý. Klárka neměla po ruce kalkulačku, když to počítala.

KDE JE MOŽNÉ SI NÁS POSLECHNOUT:

SPOTIFY
APPLE PODCAST
BUZZSPOUTS

12 komentářů

  1. Mischeff
    Odpovědět

    Tohle bylo moc pěkný, i když jsem se nedozvedela to, co jsem chtěla a to je, co bylo potom? Nabourali se? Přežili? Ale mate pravdu, každý, ať si v tom najde to svoje. A já proste vím, ze jsou spolu a jsou šťastní, ať je to v domku u more, nebo někde jinde.
    K me oblíbené části. Všeobecně je celá Neexistence jedna moje velká oblíbená část a asi nikdy nezapomenu na to, jak jsem ji četla poprvé, ale miluju poslední kapitolu Elliasova pohledu, kde mluví s matkou a asi poprvé přizná, ne jenom ji, ale i sám sobě, ze se opravdu zamiloval. A to ho donutí odjet. Jeho slovy: “Napravuju škody, odvezu je co nejdál z tohoto podelanyho města. Všechny sracky mimo dosah Kenneta Nolana.” A pak: “Zamiloval jsem se tak hrozne, ze mě to asi rozerve vejpůl.” Paneboze, miluju to a když jsem to četla poprvé říkala jsem si, jak tohle dopadne. Odjede? Neodjede? A on odjel.
    No a pak nikdy nezapomenu na chvíli, kdy mi došlo, ze po peti letech nebyl v pořádku, i když v to Ellias věřil.
    Ve druhé části taky musím vypíchnout tento rozhovor:
    “Kdybych mohl, změnil bych na tom všem jen jednu jedinou věc.”
    “Odjel bys se mnou.”
    “Odjel bych s tebou.”
    Neexistence je a bude moje srdcovka a těším se na to, ze jednou bude mít čestné místo v moji knihovně.
    Kazdopadne, přes svátky mám v plánu ji precist znovu a za každou kapitolou a za každým dopisem ( ty byly mimochodem taky úžasné) nechat komentář se svými postřehy. Zatím jsem vždy četla tak zaujatě, ze jsem to nezvládla :-D. Hrozne se na to těším.
    Krásne Vánoce holky.

    1. szabi
      Odpovědět

      Milá Mischeff, mrzí nás, jestli jsme tě svojí „neodpovědí“ zklamaly. Ale na naši obranu, neexistence nabízí spoustu výkladů a nám připadá vážně krásné, když si v nich člověk najde ten svůj. 🙂
      Moc děkujeme za vypíchnutí tvých oblíbených scén, tyhle jsou pro nás taky silné – ačkoli když se nad tím zamyslíme, pro nás jsou silné všechny scény.
      neexistence je takový pořádně silný vývar.
      Chápu, že se to někdy nedá komentovat průběžně, člověk si prostě udržuje to svoje vlákno čtení a nerad ho přetrhává. Navíc si myslím, že čtení některých příběhů se stává do jisté míry intimní záležitostí a ne vždycky chceme sdílet, jak se nás to vnitřně dotklo.
      Takže uvidíš, jak to půjde. My budeme samozřejmě moc rády za každý komentář, ale pokud cítíš, že si to potřebuješ uchovat spíš v sobě, je to taky správná cesta. ♥
      Měj překrásné svátky a pokud ses do čtení neexistence pustila/pustíš, tak doufám, že v ní pro sebe znovu najdeš něco nového a neprobádaného, novou myšlenku, kterou nebudeš moct vyhnat z hlavy a přivede tě k zajímavým úvahám. 🙂
      Opatruj se převelice.
      Eva

  2. Kateřina
    Odpovědět

    Jak já jsem se těšila na díl o neexistenci. Sice stále nevím konec, jak dopadli, ale je fakt, že si v tom každý z nás najde to svoje. A to se mi hrozně líbí. Upřímně až teď, nemusím otevřený konce. Po poslechnutí podcastu se mi poskládaly všechny díly puzzle. Všechno to do sebe zapadá. Je to geniální! Celý příběh je …ani to nemůžu vyjádřit slovy. Poznávání, filozofování, změna, drama, láska … A ty rozhovory? Hrozně moc se mi líbil ten tichý hovor, hvězdy, které jednou zhasnou, druhá scéna o výhybce vlaku a následný rozhovor s dívkou sedící před Kennethem. Nejspíš jsem ještě na něco zapomněla. Taky mne neexistence něco naučila a to žít daným okamžikem, sama jsem se přistihla, jak neřeším co bude za dva týdny atak., jasně do té budoucnosti stejně zabloudím a bloudím, ale není to ustavičné přemýšlení co bude a nebude a jak. Děkuji a ještě jednou přeji krásné vánoční svátky.

    1. szabi
      Odpovědět

      Milá Kateřino, já otevřené konce miluju a o tomhle jsem zvládla přesvědčit i Klárku, až mě to překvapilo. 🙂 Mockrát ti děkuju, že příběh považuješ za geniální. Popravdě je to jeden z našich příběhů, který i mě jako autora po opětovném čtení dokáže něčím překvapit, což si nesmírně užívám. Jsem moc ráda, že tě neexistence něco naučila. Pokud se umíš aspoň na chvíli oprostit od toho, co bude a bylo, je to skvělá cesta k dosažení vnitřního míru – aspoň myslím, protože já vnitřního míru ještě nedosáhla. Někdy mám pocit, že to je hoooodně dlouhá cesta. Moc se opatruj, Káťo, a ať vstoupíš do Nového roku s úsměvem. 🙂
      Eva

  3. Karolína
    Odpovědět

    Tohle bude asi zase ultra dlouhý 😄 vždy se snažím být strucnejsi, ale nikdy mi to moc nejde 😄
    Včera jsem neexistenci docetla a podcast ten můj pocit z toho kompletně zavrsil… Myslim, ze jsem doteď nedokázala neexistenci pořádně ocenit, že to pro mě byl proces na víc přečtení. A boze miluju to, to je tak plný příběh… Dost mi na to sedí Robbieho „O jaký žánr by šlo? Romantika, detektivka, drámo?“…. „Horor. Rozhodně horor.“- V neexistenci je všechno včetně komedie.

    Během poslechu jsem premyslela nad svyma nejoblinejsima scénama, ale jako kazda kapitola je nabusena takovýma bombama, že si nemůžu vybrat… tak zmíním scenu, která mi přišla extra sexy a to když jde Elias s Kennethem vencit Daisy a Elias z něj chce vypacit znova vyznání a Kenneth mu tam pak řekne „Asi budeš muset být hodně tvrdej.“ V tu chvíli jsem sdílela pocity s Eliasem 😅
    A pak mě dostávaly vlastně veškeré reakce Eliase na Kennetha – jak Kenneth shodí Eliasovi tužku a on pak místo slovní reakce prostě shodí sešit – boze kdo tohle udělá. A to s tou cigaretou – tak může zareagovat vážně jen Elias.
    A taky to jak oba vědí i po 5 letech, že odjel dvacátéhotřetího března to bylo tak vserikajici. ❤️ No mohla bych pokračovat asi ještě dlouho 😄
    Ta scéna s bezdomovci, mi na Eliase seděla, jemu bylo jedno s kým mluví, prostě řekl, co si mysli, nerozlišoval ke komu se chovat líp, protoze nějaka etika…

    Doufám, že neexistence vyjde, protoze si to sakra zaslouží a právě proto, že neni přímočará, je to knizka na víc čtení, porad v ní může čtenář najít něco co předtim nevnímal. A mám radost, že necháte přebal, protoze je proste skvelej 😍

    Díky za tip na knizku, chtela jsem si od něj něco přečíst, tak to už mám na seznamu. 😊

    Bylo to skvělý si poslechnout všechno okolo neexistence z vašeho pohledu a těším se, že ještě přijde jednou další díl, protoze mě hrozně bavil a paradne dokresluje příběh.

    No mohla bych psát ještě dloouho ocividne 😄 Tesim se na další díl o procesu tvorby, to mě vážně zajímá, jak fungujete ve dvojici – když jedna teď psala první část, ale jak delate, kdyz tam je scéna s druhým klukem a taaak všechno 😁

    1. szabi
      Odpovědět

      Milá Karolíno, dlouhé komentáře jsou takové tvoje poznávací znamení a my je máme moc rády, takže se tím nijak neznepokojuj. 😀 Velmi mě pobavilo, jakou scénu sis vybrala jako svoji oblíbenou. Taky ji miluju. V podcastu jsme na ni nějak pozapomněly, ale obecně si myslím, že Kenneth a Elias mají fakt skvělou chemii. A dost samochvály, nebo budu muset otevřít okna a vyvětrat.
      Taky si pro neexistenci přejeme, aby vyšla, a snad se to fakt stane. Byla by z ní taková pěkná černá biblička na nočním stolu všech duší.
      O tom, jak píšeme, si určitě popovídáme brzy, většinou za celý den zavřeme pusu jenom na chvíli, a to když píšeme, jinak pořád o něčem mluvíme, takže jsme si podcasty vážně oblíbily. 🙂 Snad tě další díl potěší.
      Krásný vstup do Nového roku a spoustu příběhů! ♥
      Eva

  4. Květa
    Odpovědět

    neexistence je naprostá srdcovka a já jsem moc ráda, že se k tomu tak rády vracíte. Já se k tomu taky moc ráda vracím, i když to nepatří mezi odpočinkovou četbu. A zajímalo by mě úplně všechno! Každý střípek, každý malinkatý detail. Chtěla bych prostě vědět všechno. 🙂

    1. szabi
      Odpovědět

      Milá Květo, jsme moc rády, že je pro tebe neexistence srdcovka. 🙂 Informací o neexistenci je hodně, ale myslím, že to zásadní a nejdůležitější jsme určitě zmínily. Samozřejmě, nevylučujeme, že se k ní někdy vrátíme. 🙂
      Moc díky za komentář.

  5. Petra
    Odpovědět

    Ahoj holky,

    zrovna dnes ráno jsem dočetla neexistenci a moc se mi to líbilo. Asi mi toxic vibe neva… 😀 Četla jsem nějaké recenze (váhala jsem – jestli číst dřív toto nebo Klukovinu) a tak se připravila raději na vše…

    Upřímně – nejvíc jsem se bála konce typu – že se rozejdou, jakože si řeknou racionálně, že se stahujou a tedy si budou přát štěstí jinde, nedej bože! že by si Kenneth vybral Robbieho – že si jakože pro sebe volí zdravý vztah. Po tom všem strachu jsem tedy konec přijala ok.
    Samozřejmě by mě to zajímalo, né že né (za kolik? :-D) – vy to víte, ale já zase vím, že byste jim nic neudělaly, takže jsem v klidu…Víc než s otevřeným koncem ve Stranger things a nepřesvědčivým: „I believe“… (Mně by se líbilo, že Kenneth vyrovná volant a prostě jedou dál – Co, trefila? :-))

    S Eliasem jsem si plákla v tom sněhu taky a s Kennethem jsem trochu ztrácela trpělivost v tý druhý části její druhý části… Je pravda, že se mi to říká, když on neměl možnost nahlédnout do těch krásných dopisů, ale když řekl Elias to „Miluji tě“, tak jedinej, kdo byl tedy překvapenej, byl Kenneth, NIKDO jinej! 😀

    zdravím
    Petra

    PS: Jo a funny moment – Elias háže sekanou „pro Malcolma“ toulavý kočce – prostě libový… 😀

    1. Szabi
      Odpovědět

      Milá Petro,
      moc děkujeme, že sis neexistenci přečetla. Ona sice nesedne každému, s tím jsme od začátku počítaly, ale má spoustu krásných ohlasů a upřímně říkáme, že nás nesmírně těší, že i po takové době od vydání se pořád nacházejí noví čtenáři.❤️
      Co se týče konce, tak nic neprozradíme, nebylo by to fér vůči ostatním, ale baví nás, jak si každý vytvoří svůj vlastní konec. A ten tvůj, kdy Kenneth vyrovná volant, je krásný. ❤️
      A naprosto chápeme, že kluci jsou někdy na facku – to s nimi dělá ta láska a drogy, všechno se to v nich míchá a vzniká… no neexistence.😀 Je to velmi zajímavý způsob žití, který je velmi těžko dosažitelný.
      Ještě jednou moc děkujeme. ❤️

  6. Petra
    Odpovědět

    Já také děkuji ❤️

    Ještě jsem chtěla jen dodat, že jsem na kluky hrdá – že vyjeli s čistým štítem (že se rozloučili a že byl Kenneth měsíc čistej, že to nevzali „po anglicku“)

    Ať je tedy jejich láska ochraňuje a provází na další životní Cestě❤️

    1. Szabi
      Odpovědět

      Moc moc moc děkujeme, hlavně za kluky. ❤️❤️ Že jim tak fandíš a hlavně, že sis pro ně vytvořila šťastný konec.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

E-mail nebude zveřejněn.