Szabi

Bratrská nevraživost, šílené nápady a moucha!

Už brzo nám vyjde nová povídka v Yoli sbírce! Jupí. Takže tady pro vás máme zase kratší povídání o tom, jak a co se vlastně psalo.

Tohle je už naše třetí povídka. První vyšla v roce 2021 ve Všech barvách duhy a byla o přátelství a létě. Dva kluci prohánějící se jedno pozdní léto na kolech. Druhá následovala v roce 2024 v Za pět minut zvoní, kde se Dorian zamiloval do Mikuláše. A samozřejmě to bylo ve čtvrtek.

No a teď… teď je tady V záři slunce a naše povídka Takže úplně typická zápletka (někdy to Klárka plete a říká: Taková úplně typická zápletka, cha.)

Často o tom mluvíme, u minulé povídky jsme to říkaly několikrát, ale tak ještě si to zopakujeme. 🙂 Napsat krátkou povídku je prostě těžší než napsat 600 stránek slow burn romance postavené na dvou postavách a jednom místě (a tím nemyslíme nic konkrétního, prostě jen úplně náhodný příklad). A my nejsme zrovna stručné, vždycky všechno potřebujeme hodně okecat, takže každá ze tří povídek pro nás zatím byla celkem výzva. Ale…

U prvních dvou jsme psaly už celkem dlouho vymyšlené náměty, něco, co jsme měly nějakou dobu v hlavě a jen jsme to upravily na povídkovou verzi. A to ještě šlo. I když i to nám přišlo náročné.

No a pak je tady Zápletka.

Z Yoli přišlo zadání léto. Pecka. Léto je fajn, akorát o létě jsme psaly v první povídce, kde se Paulie a Floyd prohání na kolech. A daly jsme do toho hodně krásných věcí, co se nám s létem pojí, takže… Nechtěly jsem se opakovat, proto jsme potřebovaly vymyslet něco úplně jiného. Tím pádem tu máme léto v paneláku. A to rozhodně není taková prča jako léto u vody, léto na venkově, léto u moře, léto na kole, léto v kempu… Ne, léto v paneláku je děs, dusno, všechno se lepí, nedá se dýchat, pocení… bleh! A k tomu tady ještě navíc máme dva rozhádané bráchy, co spolu musí vyjít.

Tím chceme říct, že Zápletku jsme vymýšlely, až když jsme dostaly zadání. Nešlo o starší, zatím nesepsaný námět. A jééé, bylo to těžké, těžké, těžké, těžké! Vymyslet zase něco jiného, aby se od předchozích dvou povídek lišilo námětem i atmosférou, aby další naši kluci byli jedineční a především sví.

Když jsme na Insta řekly, že nám vyjde třetí povídka, přišel od kohosi dotaz, jestli je to taky o dvou klucích. No a odpověď, protože se vsadíme, že to vás hodně zajímá, je… vlastně ano, ale i ne. Ta povídka je samozřejmě o lásce, ale mnohem víc než o romantické lásce, je o bratrské lás- nevraživosti. No a taky tam hraje roli moucha, ale je taková… meh, tak se k ní moc emocionálně nepínejte. 😀

Hlavní postavou je kluk Jonáš, mladý, trochu praštěný smolař, který po nás bohužel převzal ne moc hezkou vlastnost. To jest… Taky se vám ve chvílích, kdy je vám příšerné horko, které se nedá snést, přepne a najednou vám kdejaká šílenost přijde jako dobrý nápad?

Jestli ne, tak to nechápeme. 🙂

A víc k ději asi prozrazovat nebudeme.

Jinak: je to feel good, ono léto v paneláku je samo o sobě dost kruté, takže jsme se snažily o odlehčené a zábavné povídání. Snad se to povedlo a snad se přitom alespoň trochu pousmějete. My jsme se smály celkem dost, když jsme to vymýšlely a psaly. Ale možná to bylo i proto, že jsme tam daly hodně našich zážitků a pocitů.

(Teď nás napadlo… Možná je dobře, že jsme povídku psaly v lednu, protože když píšeme tenhle článek, blíží se léto a tentokrát by z toho nejspíš žádná legrační povídka nevznikla a zvrhlo by se to v pěknou depku. :D)

Co víc říct? Už jsme viděly sazbu, takže jsme měly možnost nahlédnout i do ostatních povídek, ale rozhodly jsme se je nečíst všechny, protože bychom pak rády zase udělaly stream, kde si o všech povídkách povykládáme (tak jak to bylo u sbírky Za pět minut zvoní, záznam je uložený u nás na Insta). Tím pádem o ostatních povídkách moc nevíme, ale jsou tam s námi samá super jména – Kateřina Šardická, Alena Štraubová, Lenka Poláčková, Radek Blažek, Sára Topinková… Prostě skvělá společnost.

(No dobřeeee, abychom úplně nelhaly. Povídky od Kateřiny, Radka a Aleny jsme už četly a jsou skvělé. Každá úplně jiná, což je obecně na Yoli sbírkách podle nás to nejlepší. Že nikdy nevíte, jaká bude ta další – veselá, smutná, atmosférická, k zamyšlení?)

A to už je všechno, co jsme vám chtěly říct. Těšíme se, až se sejdeme zpocení u štěd… Ne, žádné spoilery! Přejeme vám, ať prožijete léto kdekoliv jinde, jenom ne v paneláku. A pokud se s tím nedá nic dělat, prostě to bude ten přehřátý panelák, tak klídek, my v tom budeme s vámi. Juchů! A malý tip od Klárky – spát v objetí s ledovou pet lahví je slast.

Toť vše.

Potu zdar!

Eva a Klára