Szabi

O příběhu, jak vznikl a tak dále.

Není nad to začít další rok novým příběhem.

Loni touto dobou začala vycházet Pátá minuta a já měla dojem, že k poslední kapitole je to nehorázně dlouhá doba. Šíleně jsem se těšila, až s Kaiem a Ethanem budete hrát basketbal a poprvé na houpačce políbíte kluka, a pak během bouřky… A najednou už je to celý rok. A teď se těším, až poznáte Damiena a půjdete s ním do zadní části skate parku, občas si zakouříte, vypijete sem tam nějaký alkohol a docela často spadnete do nějakého průšvihu.

Je to vlastně přesně rok, co jsme s Evičkou vymyslely námět, a zase úplnou náhodou. Není tajemství, že spolu hrajeme hry, takové roleplay, a loni před Vánoci – to jsme spolu ještě nebydlely – frčely esemeskové hry. Takže… Šla jsem zrovna do kina a z legrace napsala zprávu, jakože nějaký kluk spletl číslo.

A Eva okamžitě pochopila a odepsala, jakože jiný kluk, kterému ta zpráva omylem došla.

Pak už šlo všechno tak nějak samo a vznikl Damien. Kluk, co to rozhodně nemá jednoduché.

Na sepsání svého příběhu si ale ještě musel počkat, skoro celý půlrok, než jsem konečně na léto začala psát. V těch nejhorších vedrech. Sedávala jsem na balkóně, pila vodu a Eva pekla tyčinky z listového těsta a mrazila domácí zmrzlinu.

Asi kvůli té zmrzlině, protože se mi pak dobře psalo, se příběh pořád rozrůstal a rozrůstal. Kapitolu po kapitole, pravidlo po pravidlu, až jsem nakonec musela uznat, že tohle je na povídku… PROSTĚ MOC. Na plnohodnotnou knihu zase trochu málo a tak jsme na našem webu vytvořily novou záložku NOVELY a tak nějak tím smazaly problém (až na to, že teď bychom všechny zatím nesepsané povídky chtěly nejraději taky zařadit do novel a to prostě nejde, nelze, ne, už jsem řekla, ten čas taky není nafukovací).

Ale ať už se do novel dostane jakýkoliv příběh, Damien už to dokázal, je tam a já jsem strašně ráda, že je první, protože on si to vyloženě zaslouží.

Nebudu lhát. Mám strach, jestli ho budete mít rádi. Jestli vás alespoň trochu zaujme, chytne za srdce, přiměje zamyslet se nad věcmi, které ho potkaly a třeba ve vás i něco zanechá. Hlavně proto, že to není z pohledu dvou kluků, ale hlavně – láska tam je, ta je vždycky a je krásná a složitá a trochu divoká, ale není na prvním místě. Nebo… Možná se o první místo dělí s dalšími tématy.

Která jsou…

18+

Dobře?

Na explicitní sex jste u nás už určitě zvyklí. Na sprostá slova taky. Ale Bludy jdou možná trochu dál. Posouvají hranice, nebo je rovnou přeskakují a třeba jedna kapitola je vyloženě… možná pro někoho, až moc… MOC. Ale já vám neřeknu která, nenapíšu k ní: tohle je ona, tuhle kapitolu nečtěte, pokud vám podobná témata nedělají dobře. Ta kapitola totiž k příběhu neodmyslitelně patří, je s ním spojená a nedá s vyčlenit ani vystřihnout.

To raději příběh vůbec nečtěte. Nevadí to. Ty krásné, romantické příběhy píšeme, vydáme, přijdou. Stačí jen vydržet.

A zatím…

Damien.

Který bloudí v kruhu. Bludném.

A já jsem neuvěřitelně zvědavá, co na něj řeknete.

Je psán v první osobě, takže k vám bude mluvit přímo. A občas bez zábran, ty fakt nemá. Navíc je divoký a má dva nejlepší kamarády, kteří ho v šílenostech často podpoří a to je pak výbušná kombinace.

Kapitoly budou vycházet úterky a čtvrtky, bez úryvků, protože… Kdo má ty úryvky furt vybírat, navíc jdou kapitoly docela rychle za sebou, tak se to podle mě dá vydržet.

A to je asi všechno.

Říkala jsem si, že novinka k Bludům bude nejspíš hodně dlouhá, protože je toho tolik, co bych chtěla říct, ale nakonec – když si člověk všechny myšlenky setřídí – mám dojem, že toho tolik není.

A vůbec, ať Damien mluví sám za sebe.

Poprvé ve čtvrtek. 2. 1. 2020. Klasicky v 17:00.

Klára