CO BYLO A CO BUDE?

07. 12. 20

Shrnutí letošního roku a krátký sneak peek na ten další.


Máme za sebou další rok a stránka SZABI bude letos na Silvestra slavit dva roky od spuštění. 1. 1. 2019 jsme uveřejnily dvě povídky a první čtyři kapitoly PÁTÉ MINUTY. A teď nás napadlo, že by bylo fajn si letošní rok, který byl sám o sobě velmi náročný, trochu sesumírovat a připomenout. A poté možná, trochu, nenápadně hodit očkem po tom dalším.

Co jsme zažily v roce 2020?

2. 1. začala vycházet naše první novela BLUDY. Představil se divoký a nezvladatelný kluk Damien Daley a musel se vypořádat nejen s minulostí, ale ještě navíc se sexy policajtem Kaneam, který byl tak trochu… pičus.

Pamatujete ještě, jak se ti dva potkali?

Je… Je. To je první věc, která mi přijde na mysl. Že ten člověk skutečně existuje. Sedí přímo přede mnou, má obyčejné černé tričko a rifle a na první pohled vlastně působí docela normálně.

Jenže jestli jsem se něco naučil, tak nikdy nedat na první pohled. Ten druhý je tím pádem mnohem konkrétnější. Hnědé vlasy, po bocích sestříhané, tmavé oči, ruce položené na volantu a jizva. Kdybych to měl shrnout, druhý pohled docela určitě patří právě jizvě, která se táhne přes pravou polovinu tváře. Je dlouhá a úzká. Nehodí se ke zbytku tváře. Ale je tam. A docela jistě dokazuje, že má Pičus za sebou mnohem víc než já.

Nastup,“ řekne.

V květnu poté vyšla jedna ze starších povídek CHLAPCI, KTEŘÍ SE STALI SOUČÁSTÍ HVĚZD rozdělená na tři části, která vypráví příběh o Tomašovi s Atreiem. Poté jsem si daly trochu pauzu, až do prázdnin, protože nás čekal MATTIAS s RUFUSEM. První díly vyšly 22. 6., vycházely pravidelně v pondělí a podle komentářů to byla emocionální nálož pro nás i pro vás.

U tohoto příběhu bylo taky zásadní jejich první seznámení, ale jak víme… Rufus potkal Mattiase mnohem dřív než Mattias Rufuse.

A potom přestanu dýchat.

Natáhnu ruku a jednu z fotografií, tu největší, přitáhnu k sobě. Ukazováčkem poklepu na asi čtrnáctiletého kluka se slámově žlutými vlasy. „To je Dustin,“ vydechnu tiše.

Kdo?“ zeptá se pán domu nezaujatě. „Jo aha. Nene. To je Mattias, můj syn…“ Dojde k Baneovi a nakloní se k němu, aby mu nadiktoval heslo k wifi, u které nemá nastaveno automatické připojení.

Každopádně, v tu chvíli mě začne zajímat. On a jeho velká šťastná rodina. Všechno, co se týká kluka jménem Mattias.

V polovině prázdnin ještě vyšla povídka SOUHVĚZDÍ STRACHŮ, kde Jáchym se Šimonem řešili zásadní problém. Co bude s jejich životem, budoucností, jaké mají sny, plány a především… strachy. No a poté už jsme to docela hupem vzaly k druhé letošní novele, která skončila teprve před pár dny. První kapitola vyšla 28. 9. a představila Nigela. Kluka, který hraje hokej, je zábavný, trochu praštěný a neuvěřitelně roztomilý.

A hodně věcí se rozběhlo, když mu po jednou zápase přišla esemeska.

Zírám na tu esemesku dobrou minutu a cítím, jak se mě zmocňuje vztek.

Slyšel jsem, že v sobotu s vámi máme další přátelák. Co myslíš? Zvládneš to? Nebo se zase rozbrečíš?

Je čtvrtek ráno, do zápasu zbývá devět dní a nějaký debil si krátí čas tím, že se mě snaží rozhodit. Přečtu si to znovu, a ještě jednou, a nedopité kafe mrsknu do koše. Kofein lidi z hlediska úzkostí likviduje, ale já kafe miluju, takže si ho sem tam stejně dám. Navíc mám kapsu narvanou třezalkovými bonbóny, které mi máma nechala na kuchyňské lince se vzkazem: ‚moderní antidepresiva, Nigele. :)‘

A pak je tady samozřejmě další spousta věcí, které jsme prožily/zažily, souvisejících se psaním. Pamatujete ještě na duben a POVÍDKOVÝ TÝDEN? Taky jsme začaly natáčet podcasty, což pro nás byla neuvěřitelná výzva. No a pak, samozřejmě, kdyby to ještě někdo nevěděl, chystaly jsme vydání PÁTÉ MINUTY. Jupí!!!

A to je tak všechno. 🙂

Teď můžeme jít na to, co vás bude zajímat mnohem víc. Co nás čeká v roce 2021!

Co nás čeká?

Leden začínáme novým, dlouhým, velmi romantickým, zasněženým příběhem s názvem: NOCTURNO PRO ERIKA. Zrovna pracujeme na jeho posledních úpravách a nemůžeme se dočkat, až bude venku, protože… zase jsme zvolily trošku jiný způsob vyprávění. Jeden z kluků se – naprosto překvapivě – jmenuje Erik a jeho otec si zrovna vzal ženu, která má stejně starého syna, Kaspera. A ti dva teď budou spolu bydlet. Akorát… V horách. Na samotě.

V létě pak přijde třetí novela ZBLOUDILÍ, kterou jsme začaly tvořit v rámci listopadové NaNoWriMo výzvy. V tuto chvíli je příběh o Nicolovi skoro dopsaný. Čeká nás sice ještě hodně opravování, ale s Nicolem je fakt sranda. Je to takový drzý spratek.

Třetí projekt zatím ještě není úplně rozhodnutý. Máme sice v plánu jednu absolutně šílenou středoškolskou telenovelu, ale zatím ji nemáme ještě napsanou, takže nechceme nic slibovat. Přesto je to horký kandidát a jediné, co vám zatím můžu říct, tak pokud to vyjde a my budeme hezky stíhat, čeká nás v listopadu ČERVENORŮŽOVÁ.

Teď už teda víme, co bylo a bude a můžeme v klidu žít dál. A hlavně si pořádně užít Vánoce, odpočinout si a sníst hodně cukroví, protože další rok bude určitě taky hodně náročný.

Mějte se pěkně a nezapomeňte na magické datum 17. 12., kdy… Ale vy určo víte, co bude. 🙂

Klára a Eva

6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Karolína
7. 12. 2020 20:21

Ted kdyz na to koukám zpětně, tak to byl fakt brutální rok. Moje nejoblíbenější BLUDY, kdy jsem nevěřila, že to můžete jen tak něčím prebit, jste me hned v zápěstí totálně rozsekaly Rufusem. 🖤 Jediné, co jste mi připomněly, tak mám rest u Chlapců, kteří se stali součástí hvězd. Tam čekám na tu správnou náladu pořád. Četla v jejich původní verzi na blogu (tuším Ve tři ráno) – který jsem tenkrát v popudu si od vas něco dalšího přečíst vysatrala. Vlastně, je zajímavé, jak osud funguje. Měla jsem dlouho svůj oblíbený blog, kam jsem chodila si číst povidky, ale holky… Číst vice »

MaCecha
10. 12. 2020 19:37

Holky, ženy, dámy, no prostě PANÍ SPISOVATELKY – já se těším na všechno. Miluju povídku Souhvězdí strachů, ta mi přišla naprosto neuvěřitelná a přesto tak reálná… Jak vám ta slova plynou! A teď se nemůžu dočkat 17. Vlastně netrpělivě čekám na všechno, co vydáte. Děkuji, že se s námi neumělci o své umění dělíte a podělíte ;). Vaše slova hltající nadšená čtenářka Marcela

JedenStanda
17. 12. 2020 20:26

Je to krása,jen tak dále.