KASPERŮV ČTRNÁCTÝ ZÁPIS

POSRANEJ ERIK!

Posranej, posranej, posranej!

Grrrrr. Aaa.

JSEM TAK NAŠTVANÝ. TAK…

Oukej, už jsem se trochu uklidnil. Ne, není mi líp. Ne, stále ten jeho výstup nechápu, ale trochu mi pomohlo, když jsem mu maličko, neznatelně, drobně uklidil v pokoji. Určitě bude rád, až zase přijede domů. A stejně určitě pochopí, proč jsem všechny jeho svetry rozházel po zemi a třeba, po čase, když na to koukne v širších souvislostech, dojde k názoru, že je to takhle mnohem lepší.

Nemusel by pokaždé otvírat skříň. To je přece výhoda.

Kdyby spočítal, kolikrát za život otvíral skříň a vybíral svetr, určitě by zjistil, že je to nepřeberné množství minut. Minut, které mohl strávit na sjezdovce jezděním nahoru a dolů, protože TO je přece náplní jeho života. A ne vybírat odporné, nevkusné svetry! 

Takže ano, Eriku, nemáš zač. Udělal jsem to pro tebe, ačkoliv jsi mě opustil.

Možná bych mu to měl napsat a hezky mu napálit pravdu. Něco jako: Vyházel jsem ti svetry ze skříně a pohnul s propiskou na stole, takže teď není rovnoběžně s pravítkem. Snad jsem tím nevychýlil tvůj vesmír z rovnováhy a nehodíš na svahu držku!

Fajn, to bych asi neudělal. Teda… Že bych mu nenapsal. Vesmír z rovnováhy jsem vychýlil. Líp mi ale není, to fakt ne. Možná bych mohl… Ach bože, nevím, nevím, co mám udělat dalšího, abych to Erikovi mohl napsat a on měl tendenci přijet okamžitě domů.

A vůbec… Ať se raději nevrací.

Debil.

DEBIL!!!

Nechápu, co mu přelítlo přes nos. Udělal jsem snad něco špatně? Naštval jsem ho? Takhle se totiž obvykle nechová. Nekřičel, neječel, nedělal scény, ale jestli myslí, že nad tím jeho pasivně agresivním výrazem jen tak mávnu rukou, tak trpí kromě totálního ignorantství ještě naivitou, a to dost enormní. A vůbec. To měl být jako vtip? Poslat mi esemesku přímo přede mnou? Měl jsem se jako zasmát?

No tak hahaha.

Blbec.

Přemýšlím nad tím, co ho tak strašně kouslo do prdele, že měl potřebu si to vylít na mně a došel jsem ke třem možnostem.

Zaprvé. Zjistil, že mu tu beze mě bylo líp. Má přece jen rád svůj klid a ticho, které možná, maličko, nepatrně, občas, výjimečně narušuju. Ale jestli je tohle ten důvod, nemusel být tak útočný a podlý. Mohl mi přece něco říct a já bych… Ale jo, byl bych hodnější, protože já jsem hodný a milý a chápavý. Takže… Nechceš, abych jedl z tvého talíře? Nechceš, abych na tebe v posilovně mluvil? Nechceš, abych ti vyhazoval šampóny a všude nechával svoje věci?

Dobře, ano, polepším se. Není nutné kvůli tomu dělat takové drámo.

Zadruhé. Je na mě naštvaný, protože jsem odjel. Asi nemůžu říct, že by přímo žárlil, ale co když jo? Co když za tím jeho výstupem bylo jen to, že hrozně moc chtěl, abych byl tady? Od chvíle, co spolu bydlíme, se věnuju výhradně jemu, takže je možné, že se ho můj malý noční výlet dotkl.

Co? Zní to pravděpodobně? Nebo jen hodně moc doufám, že jsem pro něj stejně důležitý jako on pro mě?

Za třetí. Třeba vůbec nešlo o mě. Třeba!!! A teď pozor… Co když chtěl odjet, protože… Hm. Co když tam Erik někoho má a těší se na ni? Jakože jasně, Erik je takový asexuální hermafrodit, ale když ho vzrušují prkna a sjezdovky, tak je docela možné, že by ho nějaká holka na snowboardu mohla rozpálit, ne?

Ne? AHA!

Eriku, jestli je tohle ta možnost… V tom případě žárlím já!

Narovinu to přiznávám, protože by mě v tom případě jen tak bez skrupulí (co jsou to vůbec skrupule?) vyměnil za nějakou… CUCHTU a nechal mě samotného. A ne, rozhodně to není to samé, co jsem mu provedl já, protože JÁ odjel na víkend, zatímco tady velevážený pan Peterson mě opustil na celých DEVĚT NOCÍ! Jakože cože? To je ta holka až tak super, že jsi vrazil bráchovi kudlu do srdce?

Mimochodem, od jeho donášení mojí matce už jednu kudlu v zádech mám, takže… Ne, vážně, kolik ran ještě hodlá zasadit, než budu propíchanej jak cedník? Hm?

Myslím, že je to dost na hovno situace, protože buď má Erik svého nového bratříčka plné zuby a už mě tady nechce, nebo jeden z nás na toho druhého žárlí. Tohle je jak jedna z telenovel, na které… NEKOUKÁM.

Možná bych mu měl přece jen napsat.

Jenže nevím co.

Nejdřív na mě ječel jak stará hysterka a pak byl chladnej jak psí čumák. Měl by napsat spíš on, protože jsem si docela určitě jistý, že mezi námi dvěma jsem já ten, kdo víc trpí a víc žárlí. I v případě, že žádná holka není. Žárlím na něj, protože odtud mohl odjet, protože bude mluvit s lidmi, protože nevykoukne z okna a neuvidí… NIKDE.

Hej! Teď mě tak napadlo, že tu nejspíš budu několik nocí sám.

Do prdele. Tak to se asi všichni posrali!

Přece… Oukej, ne. Tohle…

Tak jsem potupně volal mámě a jistě, je to tak. Prý má ve středisku moc práce – protože bez její existence by středisko zkolabovalo, no tak určitě – a dneska už domů přijet nestihnou. Museli by jet za tmy a to je tady nebezpečné, protože kdyby dostali smyk, mohli by zapadnout a… Mluvila ještě dlouho, ale já to moc nevnímal. Zasekl jsem se někde na tom jejím dneska už domů přijet nestihneme.

Nejspíš myslí, že tady fetuju, protože jsem byl tak konsternovaný, že jsem ji řekl aha, děkuji. Což nejspíš vykolejilo nás oba, ale na mojí obranu, jsem vykolejený, obecně i z dalších věcí, takže mám právo nesmyslně děkovat ženě, která pro mě za poslední roky neudělala nic, vůbec nic, ale stihla mi vyčíst snad každý nádech, který jsem si drze dovolil. A že jich bylo!

Že nestihnou přijet? Říkala to, ne? 

Hmmm. Napadlo někoho, ehm, že jsem kluk z města a dokážu usnout vedle tramvajového depa, klidně s hulákajícím ožralou u ucha, zatímco v dálce štěká smečka psů, ale rozhodně nezvládnu spát úplně sám na tak odlehlém místě?

NAPADLO TO NĚKOHO?

Co když sem někdo vleze? Jasně, to je možná málo pravděpodobné, protože tohle není místo, kde by jen tak zabloudila živá duše, ale co takhle… přízrak, duch nebo horské monstrum? AHA! Napadlo někoho, že nevím, co bych měl v takové situaci dělat?

A co když vypne elektřina? Copak já vím, kde jsou tady pojistky? DOPRDELE, vždyť já ani nevím, kde bych tady v tom domě našel baterku nebo svíčky, protože se nikdo, čísly NULA, neobtěžoval ukázat tomu klukovi, no, tomu, co občas chodí po domě se sluchátky na uších, no, víte ne, jak že se jmenuje (to jako mně), kde co najdu. Takže ano. Totiž ne, nevím, kde jsou.

A co když mi bude v noci hodně špatně? Co když mi třeba praskne slepák, protože já ho zatím pořád mám, a tak se může kdykoliv stát, že ho budu potřebovat odoperovat, ale nebudu schopný zavolat záchranku a nikdo mi nepomůže, protože tady budu úplně sám!

Co když spadnu a praštím se do hlavy?

Co když si zabouchnu klíče a telefon vevnitř?

Co když dojde jídlo?

Co když natrefím na medvěda nebo vlka?

Nejsem do háje Erik dokonale samostatný Peterson!

Možná jsem měl zažádat o brožuru: Co dělat, když vaši rodinu absolutně nezajímáte.

Je mi z toho trochu divně. Asi se poseru strachy, protože si neumím představit, že tady zvládnu být devět nocí úplně sám. Respektive… že tady zvládnu být bez Erika.

Zkouším zůstat pozitivní a zbytečně nepřemýšlet nad hloupostmi. To je základ. Navíc, mít barák celý pro sebe má i své výhody, protože můžu poslouchat nahlas hudbu a nikomu se neomlouvat nebo dovolovat. A to je fajn. Jen kdyby…

Pořád přemýšlím, jestli ve Would I Lie To You neslyším nějaké tóny, které tam nepatří. Třeba bušení, jak se někdo snaží dostat do baráku. Nebo vytí vlků. Nebo… Vydávají duchové nějaké zvuky?

A dost. Nesmím nad tím tolik přemýšlet.

Pořád nad tím přemýšlím.

Autor: Klára Pospíšilová


* Líbil se vám deníkový zápis? Můžete nás podpořit přes PAYPAL, komentářem, anebo tím, že budete i nadále číst.

18 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
MaCecha
8. 2. 2021 20:29

Holky, taky toho tolik smažete, než něco na tom bílém wordu ponecháte? Přála bych si, aby moje komentáře dosahovaly aspoň nějaké kvality, protože si to prostě zasloužíte… vědět, co vaše příběhy s jinými dělají. Ale jsem já jsem prostě marná, marná, marná (a měla bych si změnit nick na Master of Delete).

MaCecha
11. 2. 2021 16:00
Reply to  szabi

Ale pak… je to krása :*

Káča
9. 2. 2021 14:46
Reply to  MaCecha

Co já už napsala a smazala komentářů! :))) Já jsem Master of Backspace…

MaCecha
10. 2. 2021 0:11
Reply to  Káča

Tak to se mi ulevilo, že nejsem jediný člen v klubu :D.

Karolína
8. 2. 2021 20:59
Reply to  MaCecha

Já si komentář píšu v průběhu čtení kapitoly do poznamkoveho bloku, pak ho celý vetsinou stejně přepisu, aby to nebylo tak šíleně dlouhý, divny, trapny a vůbec celý špatně 😄 a nakonec z toho vyjde stejně jeden dlouhý canc čehosi 😄 (psaného ale s laskou a pokorou k umění holek ❤️)

Karolína
8. 2. 2021 21:43

Boze jak já ho chápu, já tam zůstat takhle sama, tak se asi zbláznim strachy 😄 Ve vterine totiž spouští má fantazie podobné scénáře, jeden méně pravdepodobny než druhý. Začnu děsit sama sebe a pak mě děsí, že jsem tak vyděšená 😄 Snažím se sebrat rozum do hrsti, a použít chladnou logiku, ale jak asi má člověk v tu chvíli zacit premyslet, když ho brzo čeká minimalne smrt 😅 Jednou jsem šla takhle sama večer a slyším divný susteni listí a všimnu si stínu, že za mnou někdo jde. Začala jsem zrychlovat a on taky ZRYCHLIL! Srdce až v krku,… Číst vice »

Linda
8. 2. 2021 21:53

Z poslední kapitoly a tohohle zápisu mám takový ten specifický zvláštní pocit, ktery se Vám ve mě podařilo vyvolat snad ve všech vašich povídkách. Pokaždé doufám že to s další kapitolou bude lepší a někdy je. A někdy je to všechno mnohem mnohem horší. Vážně doufám že z velké dobroty vašeho srdce a milosrdenství, ve čtvrtek přeskočite na „za devět dní“ aby si to chlapci mohli aspoň částečně vyříkat. Ikdyž Erik je posera a budeme si asi muset počkat na konec modrého období (a to je optimismus) než se vymáčkne. Nebo by to Kasperovi mohl aspoň vyznakovat, když už mu… Číst vice »

Last edited 8 měsíců před by Linda
Káča
9. 2. 2021 14:47

Co třeba ‚Erik vrátí se dřív Peterson‘?! 🙂 Prosím…

MaCecha
10. 2. 2021 0:10
Reply to  Káča

Přimlouvám se.

Radka
9. 2. 2021 21:44

Já mám úplně chuť brečet. To je šílený. Já tak nemám ráda, když přijde ta chvíle, kdy jeden z kluků udělá kravinu nebo něco pochopí špatně nebo prostě cokoli a vznikne problém… Už se nemůžu dočkat až se zase usmíří, protože mi to trhá srdce. Borci mi tohle nemůžou dělat…

Káča
10. 2. 2021 17:46
Reply to  Radka

Přřřesně. Trápí sebe i nás. 🙂

Květa
11. 2. 2021 19:45

Uznávám, že nechat samotného Kaspera v NIKDE je mimořádně kruté. Přála bych si, aby na něj občas Karen brala ohledy.