17 MICHAEL


Zhasne velké světlo a nechá rozsvícenou lampičku. Sklopí ji, aby neozařovala pokoj víc, než je nutné. To je lepší. Jako kdyby všechny barvy trochu vybledly. Najednou může jít o jakýkoli pokoj jakéhokoli hotelu. A hlavně v jakémkoli období a čase.

Dojde k oknu a vyhlédne ven, počítá žluté hlavičky lamp, zapíchnutých mezi domy jako špendlíky. Taky přejede po skle prstem a chvíli pozoruje svůj odraz. Pořád je bledý, to ten včerejší alkoholový dýchánek. Sice spal až do dvanácti, což si rozhodně může přičíst k dobru, že tak ukrátil nesnesitelné čekání, ale nakonec…

Nakonec vůbec netuší, kam takhle myšlenka vedla.

Skopne boty a nechá je pod postelí, aby o ně Garret nezakopl, jakmile se vrátí z koupelny. Pak si vykasá rukávy mikiny, ale to mu připadá hrozně zvláštní, tak je zase stáhne, aby si vzápětí mikinu sundal a hodil ji na křeslo. Teď má trochu rozcuchané vlasy, ale nevadí mu to. Vlastně je nikdy nenosí ulíznuté jako blbeček. Holky mají tohle rády, jo, holky ho rády hladí ve vlasech, když je po všem, anebo když to teprve začíná.

Jak moc je nervózní na stupnici od jedné do deseti?

Dvanáct.

Zhluboka se nadechne a pak dlouze vydechne. To několikrát zopakuje a přitom pozoruje dveře od koupelny a přemítá, kdy Garret vyjde ven.

A co tam vůbec dělá? Rozmyslel si to? Třeba chtěl Michaela dostat na kolena a o nic víc nešlo. A teď, s pocitem, že vyhrál, odejde. Jedno malé vítězství za cenu velkých jizev.

Michael si sedne do křesla, pak hned vstane a jde zpátky k oknu. Ruce vrazí do kapes černých riflí, vytáhne je a znovu si věnuje hluboký nádech a výdech. Dlaní přejede po prostěradle. Všechno je báječně čisté a povlečení voní, tahle postel vyloženě svádí k tomu, aby si do ní lehnul. Aby v ní dva lidi měli dlouhý romantický sex.

Nemá cenu nad tím přemítat. Rozhodl se už ve chvíli, kdy Garret svoje přání vyslovil. Ani to nevnímá jako nějakou formu sebeobětování. Jde jenom o to splatit dluh. Takhle by tomu měl říkat. Nic víc, nic míň.

Po včerejšku ho pořád trochu bolí hlava, ale nijak zvlášť toho nelituje. Vlastně zjistil hodně užitečných informací o tom, jak připravit svého kluka, který je bottom. Nebo alespoň nějak takhle ten titulek nejspíš zněl. Už si přesně nevzpomíná.

Pohlédne na noční stolek, kde je položený kondom a lubrikant. Možná neměl navrhovat, že to můžou dělat bez ochrany, ale v tu chvíli mu to připadalo z nějakého důvodu správné. S jednou holkou, která byla panna, to taky dělal bez kondomu a byl to pro něj úplně jiný zážitek. Intenzivnější.

A Garretovi přece šlo o co největší blízkost, nějak tak o tom mluvil, když za ním Michael přišel.

Teď si teda budou nejblíž, jak jen to jde.

Michaelovi trochu hoří tváře, tak se popleská a jde zpátky k oknu. Ne že by byl vyloženě netrpělivý, ale už si pomalu začíná říkat, kde ten Garret do prdele vězí… Když se dveře od koupelny otevřou.

Garret mu nevěnuje ani jeden pohled. Vlastně kolem něj projde, skoro jako kdyby ho neviděl, a zamíří rovnou k posteli. Sedne si na kraj, způsobně, a ruce má položené v klíně. Stačil se převléct do obyčejných šedých tepláků a černého trička. Je bosý a mezi chodidly ho musí lechtat třásně koberce.

Dlouho je ticho, ani z chodby k nim nic nedoléhá. A hotel je na kopci, takže neslyší žádná auta. Jako kdyby byli ve velikém vakuu. Pocit jiného času a období se tak v Michaelovi ještě znásobí. Navíc má najednou obrovský knedlík v krku a zní sám sobě cize, když říká: „Bude to hezké.“

Sám v to doufá. Nebo jako… zas nechce, aby to byla kdovíjaká hitparáda, protože to by pak nejspíš musel přehodnotit svoji orientaci. Na druhou stranu ale, nebylo by o tolik lepší, kdyby si to zvládl užít? A zadek je hodně těsný, takže existuje dost velká šance… Samozřejmě pokud se mu postaví.

Dojde k posteli a sedne si vedle Garreta. Jenom si ho prohlíží. Jeho normální hnědé vlasy, normální zelené oči a normální rty.

Na ty zírá nejdéle, protože ví, že se hodí, aby u nich začal.

Takže se ke Garretovi velice pomalu nakloní – Garret má tendenci ucuknout, možná je to instinktivní, i když se mu podaří ten pohyb vyrovnat a pak prostě jenom čeká – a přiblíží se svými rty k těm jeho. Opatrně se o něj otře. Je to taková jemná motýlí pusa. Kdy naposledy byl vůči někomu takhle něžný?

Zkusí to znovu a tentokrát na jeho rty zatlačí a donutí ho tak, aby je pootevřel. Zatím si to pro sebe ještě nijak nehodnotí a jeho tělo mu nedává žádnou zpětnou vazbu. Naštěstí se mu z toho ale ani nenavaluje, což je největší plus. I kdyby mělo všechno proběhnout v rovině neutrality, s tím by zvládl žít.

Položí Garretovi ruku na bok a hodně pomalu mu vklouzne jazykem do pusy. Trochu jím pohne, spíš na zkoušku. A nakolik je Garret nezkušený, na tohle reaguje okamžitě. Taky pohne jazykem, stejně váhavě. Vzápětí dlouze vydechne Michaelovi do úst, takže do té chvíle možná nedýchal.

Michael si to každopádně vyloží jako souhlas a polibek prohloubí. Líbání má rád, dokáže si ho užít, samozřejmě pokud ten druhý člověk moc neslintá nebo pokud nepoužívá jazyk jak vrtuli a nerve mu ho až někam do krku. Tohle je… Garret je v tomhle naprosto ideální, protože nemá skoro žádné zkušenosti, a tak zrcadlí každý Michaelův pohyb, přizpůsobuje se.

Bezva. Líbám Garreta a rozhodně mi z toho není blbě. Je to vlastně skoro jako s holkou. Nebo úplně jako s holkou, akorát, že když jsem s holkou, nemyslím tolik na to, že má penis. Ne že by holky nemohly mít penisy. Ale člověk to tak nějak neočekává.

Myšlenky na chvíli utichnou, když ucítí na tváří dotek Garretovy dlaně. Garret ho pohladí a potom mu zajede rukou do vlasů.

Michael si uvědomí, že má zavřené oči a rty ho začínají brnět. Zatím ale nic dalšího neudělá, je naprosto soustředěný na ten polibek. Dovolí si jemně kousnout Garreta do rtu a teprve teď si taky uvědomí, že Garretova pusa voní jako mentolky.

Že je přirozené líbat ho. Respektive… Natolik přirozené, jak může být líbání kluka, který se kvůli vám pokusil podřezat.

Michael mu hodně pomalu vklouzne rukou pod tričko a pohladí ho po zádech až k lemu tepláků. Garretova kůže je stejná jako jeho rty. Taky jemná. Michael mu bez přemýšlení tričko sundá a někam ho odhodí. Potom se znovu skloní k jeho rtům – krátký polibek – a zuby jemně přejede po čelisti. Nijak zvlášť si ho neprohlíží, ale uklidní ho myšlenka, že Garret voní mýdlem a taky voňavkou.

Bože, ne, Michael je možná snob, ale spát s někým, kdo páchne, to by bylo vážně pod jeho úroveň, slib neslib.

Ale já přece vím, že voní. Vím to od chvíle, kdy jsem ho vzal poprvé okolo ramen, a od toho dne pořád, až jsem si na tu vůni zvyknul. Takže ji znám.

Políbí ho na krk a pomalu mu olízne kůži pod uchem. Zuby jemně skousne ušní lalůček.

Je to jako…

Neumí to popsat.

Garret se zachvěje a znovu dlouze vydechne. Vyhledá Michaelovy rty a vpije se do nich s takovou intenzitou, jako kdyby na ten polibek čekal strašně dlouho.

Je v tom něco opojného, s čím Michael předem vůbec nepočítal. Že mu bude Garret v každém gestu tak oddaný. Tady si chtě nechtě musí přiznat, že to je vlastně hrozně sexy, mít takovou moc.

Michael má rád moc, je to hráč, a když si může vybrat, hraje vysokou hru.

Trochu se oddálí, aby si vysvlékl tričko, a jak ho přetahuje přes hlavu, spočine na Garretovi pohledem. Od vlasů, přes útlá ramena a jizvy na zápěstích… Na ty se nevydrží dívat dlouho a radši zatlačí na Garretův hrudník, čímž ho povalí do peřin. Teď mají jenom kalhoty, jinak jsou nazí a Garret vůbec poprvé nahlas zasténá, když na něj Michael nalehne tak, že se o sebe otřou klínem.

Michael cítí, jak na to jeho vlastní penis reaguje a začíná pomalu tvrdnout. Vzpomene si na to, co mu psal ten kluk, chlap, prostě uživatel, předchozí večer na chatu.

Ti bude stát jak stožár, až ti na něj sáhne.

Znovu se o Garreta zkusí otřít, jenom aby se ujistil, že to s ním fakt něco dělá, nebo mu to je možná jenom příjemné. Tady přestává tolik vyhodnocovat a začíná prožívat. Kousne se do rtu, když si uvědomí, že je Garret už úplně tvrdý, a znovu se zbaběle vyhne jeho pohledu. Dlaň mu položí na břicho, pohladí ho vedle pupíku, až k lemu kalhot. Nakloní se pro další polibek.

Spokojeně zamručí, když ve vlasech ucítí Garretovy prsty, které je prohrabují, tahají za ně, hrají si s nimi a všelijak ho hladí.

Michael miluje, když ho někdo hladí ve vlasech.

Vzápětí se zarazí, protože ucítí, jak mu Garretova ruka zajíždí pod kalhoty.

Ale Garret ji nechá volně položenou na jeho zadku, nestiskne ho, neplácne, neudělá vůbec nic. Je to jako kdyby mu tam ta ruka spadla úplnou náhodou a teď byla líná se zvednout a odebrat jinam.

Michael se zvládne docela rychle uvolnit. Uvolnit. Michaela za chvíli čeká sex s klukem, úplně první v životě, a je tady uvolněný s rukou na zadku.

Dosedne na paty a bez přemýšlení, aby se náhodou nedostal do nějaké hluboké filozofické propasti, – ne že by to hrozilo, teď, když se mu odkrvuje mozek – stáhne Garretovi tepláky. A zjistí, že je pod nimi Garret nahý. To jakože je mu vidět úplně všechno.

Žádná kontrolka se nerozsvítí, svět se neobrátí v prach. Na to viděl Michael asi až moc penisů v klučičích sprchách.

Takže Garret je úplně tvrdý a… normální. Jeho penis je prostě normální, tvrdý… A normální.

Michael vydechne nosem a posadí se ke Garretovi zády. Roztřeseně si rozepne rifle, stáhne je a někam zahodí. Pod černými boxerkami se mu rýsuje vyboulenina. Ty boxerky taky sundá. Polkne.

A pak se obrátí a konečně pohlédne Garretovi do očí. To ho na chvíli úplně smete. Je to až nesmyslně intenzivní, protože Garret na Michaela kouká, jako kdyby byl nahý. Nahý až na dřeň, nejen bez oblečení, zkrátka jako kdyby kromě té vnější nahoty sdíleli i tu vnitřní.

Tenhle kluk chtěl kvůli mně umřít. Je to moje vina.

Rád by uhnul pohledem, ale připadá mu, že nemůže, protože Garretovy zelené oči ho v sobě vězní. Garret leží, ale opírá se o lokty a přitom pevně svírá prostěradlo. Lampička vykresluje na jeho těle stíny podle toho, jak natočí hlavu.

Je hubený. Nahý. Je to nahý kluk v hotelovém pokoji, který přišel, aby ho Michael pomiloval.

A Michael pocítí niternou a nervy drásající potřebu splnit každé jeho přání. Jasně, chce sám sebe vykoupit, ale taky má vlivem celé té situace pocit, že si to Garret vážně zaslouží.

Rudnou mu uši, když se rukama zapře vedle Garretovy hlavy. A svaly na pažích se mu napínají.

Pohlédne na jeho rty. Pak znovu do očí. Políbí ho, prudce, až se s ním v první vteřině srazí zuby, což je jako ukázka nějaké nezkušenosti, ale ten pocit rychle zmizí, když se znovu dotknou jazyky. Sykne, protože ucítí, jak mu Garret přejel nehty po zádech.

Teprve teď Michaelovi naplno dojde, že se TO stane.

Přeruší polibek a přejede si jazykem po rtech. Jsou úplně opuchlé. Ještě nikdy se nelíbal tak dlouho. Nakloní se k nočnímu stolku a sebere lubrikant, trochu si vymáčkne do dlaně a v tu chvíli je vážně rád za přítmí.

Kdyby nechali svítit velké světlo, bylo by to o poznání trapnější. A taky by o to zřetelněji viděl Garretovy jizvy.

Lubrikant studí a nejspíš studí i Garreta, protože když Michael opatrně zajede rukou k jeho zadku, trhne sebou. Tohle je navíc rozhodně ta úplně nejdivnější část celého aktu. Michael předpokládal, že s tím bude mít fakt strašný problém. Akorát… Teď je vzrušený, tak mu to nepřijde tak hrozné. Spíš divné. Snaží se to urychlit a zároveň nespěchá, což si zcela odporuje.

Dokonce se mu povede naklonit a políbit Garreta vedle pupíku. Níž ani náhodou, to si nedovede představit.

Po chvíli na něj váhavě pohlédne. A Garret pochopí a přikývne. Vlasy mu spadají do očí a tváře má zarudlé, nebo to je možná jenom stín, který vrhá lampička.

Michael se nakloní a velice opatrně na něj nalehne. Nepřemýšlí. Hodně pomalu se začne tlačit dovnitř. Nepřemýšlí! Je mimo. Je vypnutý. Je tady jenom pro tuhle chvíli.

Nahlas zasténá.

Čeká. Tak strašně dlouho čeká uprostřed toho nesnesitelného horka a cítí, jak mu po zádech mezi lopatkami stéká pot. Lechtá to.

Garret se pohne a taky zasténá. Jeden z nich zasténá. Michael neví, čí to je hlas. Úplně všechno splyne. A poslední střípek vědomí, který mu zůstane, soustředí na to, aby to, co se tam teď odehrává, mezi ním a Garretem, mezi nimi, je to jejich věc!, tak aby to nebyl sex, ale milování.

Protože to slíbil.

***

Nahlas oddechuje a tep cítí až ve spáncích. Nos má zabořený do Garretova krku a nehty mu zatíná do boku.

Chce se odtáhnout, ale Garret ho obejme o to pevněji. „Zůstaň takhle,“ pronese potichu a hlas se mu nepatrně chvěje. „Ještě chvíli. Prosím.“

Michael poslechne a částečně se na něj svalí. Nakonec, kam by vlastně chodil? Jeho tělo je vláčné, takže by se možná skutálel z postele. Moc nechápe, co se mezi nimi právě stalo. Měli sex, samozřejmě, ale…

Fakt mě to tak hrozně zničilo?

Orgasmus odezníval dlouho a Garret to nejspíš prožíval úplně stejně, protože Michaela strašně dlouho objímal a vzdychal mu do vlasů. Dokonce ho v jednu chvíli zatahal. A bylo to romantické. Naprosto šíleně… šílené.

Michael mu pohlédne do očí. Bez studu, odevzdaně, a na nic přitom nemyslí. Všechno si to vyžere mnohem později, takže to teď může odsunout. Nikomu nic nedluží. To mu dojde vzápětí. Že je v hotelovém pokoji, přesněji v jenom z nejdražších apartmá, v objetí nahého kluka, se kterým to právě dělal, že je ještě pořád v něm, a přitom mu nic nedluží!

Všechno splatil.

Připadá si trochu jako v deliriu, ale právě teď, každým okamžikem, by se mu mělo ulevit. Měl by se odtáhnout, přebít onu trapnost, které se ani jeden z nich nevyhne, třeba odkašláním, sebrat rifle a zdrhnout.

Akorát, že ta úleva, která přichází, je fyzická, ne psychická.

Michael v životě čekal cokoli. Že si třeba zlomí nohu, až poběží a bude chtít dát touchdown. Že mu někdo zpřeláme žebra, když to do něj napere v plné rychlosti. Že se vyseká na motorce a rozklepne si lebku jako vejce.

Rozhodně nikdy nemyslel, že ho zradí mozek, obzvlášť ve chvíli, kdy bude tak moc zranitelný. Protože kdy jindy je člověk zranitelnější, než když odevzdá svoje pocity tomu druhému uprostřed orgasmu, který mu zkroutí i prsty na nohách?

Michael zvedne ruku a pohladí Garreta po tváři.

Pohladí ho až ke rtům a Garret natočí hlavu k jeho dlani, položí se do ní a vydechne. Na oplátku pohladí Michaela po zádech, podél páteře. A skončí znovu tak, že ho objímá kolem krku.

Něco vede Michaela k tomu, aby se naklonil a znovu Garreta políbil. Neuvěřitelně pomalu. Oba mají trochu slané rty a na jazyku chuť toho druhého. V Michaelově představě je to jenom krátký polibek, než se odtáhne, posbírá svoje věci a půjde domů, tak nechápe, proč najednou používá jazyk a proč se tiskne ke Garretovi co nejblíž.

Tohle je vášnivější, dost možná právě proto, že už to není dluh. Teď už se nedá mluvit o tom, že by ho Garret nutil. 

Michael si mimoděk vzpomene, jak viděl Garreta poprvé. Respektive jak na něj Garret v té jídelně upřeně čuměl, až to začalo být podezřelé a hlavně nepříjemné. A kluci si ho kvůli tomu dobírali, takže je úplně logické, že ho to naštvalo.

Ale možná… Co když se do mě v ten moment zamiloval?

Ne že by ho tohle napadlo poprvé. Vlastně jde o něco, kvůli čemu se Garretovi tolikrát smál. Jen si asi nikdy naplno neuvědomil, že to může být fakt pravda.

Teď už je úplně tvrdý, takže myšlenek znovu ubývá, někam odplouvají, jako kdyby se při každém nádechu nořil do vody. A on se přitom noří… do Garretových rtů, do jeho těla.

Nahlas vzdychá a je mu to jedno. Je mu to tak jedno, že už mu to nemůže být víc… jedno.

Garret mu sténání stejnou měrou oplácí. Michael ho drží za ruce a prakticky na něm leží.

Je v tom něco zuřivého, frustrace, že by to neměl chtít dělat podruhé, ale stejně chce. A přitom je pořád tak nesmyslně opatrný. Jednou rukou Garreta pustí a sjede trochu níž, k jeho zápěstí. Palcem se dotkne jizev. Moc skutečných. Ještě se pořádně nezhojily.

Opře se a druhou ruku vede mezi jejich těla. Pevně Garreta sevře a slyší jeho sten uvnitř svojí hlavy. Aniž by přestal přirážet, dovede ho k orgasmu. A sám ho následuje prakticky okamžitě.

Tentokrát se kousne do rtu tak silně, až v puse ucítí krev.

Konečně, spolu s opadajícím vzrušením, takže po neuvěřitelně dlouhé době, si začíná uvědomovat podivnou trapnost. Pocit nejistoty, kdy se bude muset postavit čelem svému rozhodnutí, že se rozhodl zůstat. Zůstat v něm.

Opatrně se nadzvedne – Garret potichu sykne – a skulí se na matraci. Leží na zádech a kouká na strop, kde je obložení z ebenového dřeva. Přitom si taky otře ruku do prostěradla.

Je zpocený, ulepený a totálně vyšťavený.

Chvíli oba nahlas oddechují a krom toho sdílí ticho pokoje. Za oknem už je úplná tma. Teprve po nějaké době se matrace prohne, když Garret vstane, v rychlosti sebere tepláky a zmizí v koupelně.

Michael slyší puštěnou sprchu, ale nemá dost energie ani na to, aby se tím směrem otočil. Všechny emoce, které se v něm za poslední dny nastřádaly, se teď seskupily v takový velký chumel bez začátku a konce a on si není jistý, jak to rozmotat.

Upřímně doufal, že hned po tom bude znovu tím, kým býval, než se dozvěděl, že Garret leží na jipce.

Jak si ale tak hloupě mohl myslet, že ho nezmění, když se vyspí s klukem? Navíc s ním.

Unaveně k sobě přitáhne polštář, na kterém ještě před chvílí ležel Garret, a vrazí si ho pod hlavu. V pokoji je příjemné teplo a o něj se začíná pokoušet únava. Sotva ale zavře oči, dveře od koupelny se otevřou a Garret vejde dovnitř.

Objeví se v obláčku páry, oblečený do tepláků, s holým hrudníkem, na který mu kape voda z mokrých vlasů. Obejde postel a zastaví nad Michaelem. V zelených očích, v těch, které prosily, aby Michael nepřestával, aby to nikdy neskončilo, je teď znovu jistá ostražitost.

„Vadilo by ti, kdybych tady zůstal přes noc?“ Jeho hlas zní trochu chraptivě, a tak si odkašle. „Řekl jsem našim, že u tebe budu spát, tak by asi bylo divné, kdybych teď přišel domů.“

Michael asi ani nepředpokládal, že by se Garret sebral a odešel. Tohle spíš očekával sám od sebe. „Tys řekl, že budeš spát u mě?“

„Řekls mojí mámě, že seš můj kamarád.“

Michael se posadí, spíš tak jako překulí, a sebere boxerky a tričko. „Jasně, že tu můžeš spát. Check out je až v jedenáct.“ Nahlas zívne a po cestě do sprchy zastaví u minibaru, odkud vytáhne studený džus. Pomerančový, protože grepový je očividně nadstandardní zboží. Vezme si ho s sebou do sprchy.

Pohlédne do zrcadla na svůj odraz a skoro ho překvapí, že se od chvíle, kdy večer vypadl z domu, nijak nezměnil. Pořád stejné vlasy i oči, stejně řezaná čelist, stejná ramena a paže a hrudník. Stejný člověk.

Až na to… Zakroutí hlavou. Nemyslet. Toho by se měl držet.

Pustí sprchu a vleze do ní. Tekoucí voda přehluší všechny jeho myšlenky. Nechá ji dopadat na ramena a záda, nastavuje jí obličej, a potom vypije studený džus. Vykloní se a hodí lahev do koše. Netrefí.

Nějakou dobu stojí opřený o kachličky a relaxuje. Pak sprchu vypne a sáhne pro ručník. Pořádně si vydrbe vlasy, navleče boxerky, přes hlavu přetáhne tričko a použije jednorázový kartáček, aby si vyčistil zuby.

Ještě že objednal právě takový pokoj, útulný a domácký. Ačkoli to na druhou stranu možná zároveň všechno ztěžuje, protože kdyby byl někde v motelu, měl by sex s Garretem spojený s obzvlášť hnusným místem. S nějakou pavučinou na zdi. Se zažloutlou tapetou.

Nemysli.

Vrátí se do pokoje a osušku přehodí přes křeslo. Garret už leží v posteli, peřinu má přitáhnutou k bradě a klidně oddechuje. Sotva se ale pod Michaelem prohne matrace, otevře oči. „Ty tu budeš taky spát?“ zeptá se… nejistě? Nevěřícně?

Michael zívne a sáhne pro peřinu. Je tam jenom jedna, ale dost velká na to, aby se pod ni vešli oba, aniž by se navzájem museli dotýkat. Ne že by na tom záleželo, když se spolu před chvílí vyspali.

„Je to problém? Myslel jsem… Já nevím, ale odejít po sexu je celkem divný. Navíc už je pozdě.“

Po sexu popusinkovat, tvrdil Legolas.

„Není to problém,“ pokrčí Garret rameny. Ale spolu s tím se taky k Michaelovi obrátí zády a pořádně se zachumlá, takže mu jsou vidět jenom vlasy. Po chvíli začne klidně oddechovat.

Michael si uvědomí, že ještě pořád svítí lampička, tak mátožně vstane a obejde postel, aby ji vypnul. Když se vrací zpátky a lehá si, Garret zamručí.

Pokoj se ponoří do tmy. A Michael nemyslí, takže docela klidně usne.

Autor: Eva Pospíšilová


* Líbila se vám kapitola? Můžete nás podpořit přes PAYPAL, komentářem, anebo tím, že budete i nadále číst.

24 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Eva
14. 12. 2021 17:18

Opet dekuji za krasnou kapitolu. 🤩Musim rict, ze me zahrala na dusi.😌 To jak se Michael nakonec zachoval, bylo vazne krasne. 😍

Saj
14. 12. 2021 20:00

Explodoval mi mozek. Úplně dokonalý a ty Michaelovi pocity mě naprosto braly, jsem zvědavá co přijde pak a potom… co se stane! Už chci čtvrtek.

MaCecha
14. 12. 2021 20:23

Hmm, tak myslím, že jste nám všem teď pěkně zavřely pusu ;).

MaCecha
16. 12. 2021 16:47
Reply to  szabi

Což je vlastně úplně nemožný, když nám zároveň klesla brada, že :D. Tak vidíte, jak jste čarodějné.. přečteno poněkolikáté a rozhodně ne naposledy ;).

PS. 18. kapitola bude začínat… za 12 minut, haha. A slovem: RÁNO.

Karolina
16. 12. 2021 22:26
Reply to  MaCecha

A nebo slovem: KDYŽ

Karolina
14. 12. 2021 23:24

Eeeee odpusteno! Ha ted muj dnesni komentar vyzniva uplne mimo, pry pusu pcha! 😄 Jo urcite to byla ta, co sputila to druhy kolo. Mam pocit, ze mi prave mozek vytekl usima…ne musim si to precit znovu hned ted! Nebudu se ted zdrzovat dalsim ostavnym komentarem😄

Karolina
15. 12. 2021 9:56
Reply to  Karolina

Jezisi oslavnym ! Melo tam byt oslavnym 😅

Karolina
15. 12. 2021 0:05
Reply to  Karolina

Skopne boty a necha je pod posteli, aby o ne Garret nezakopl? Tohle je hrozne hezky – ze ty nakonec Michaeli budes i hodnej kluk…

Uvidime, jak se s tim vsim popere Gabriel, prece jen kdyz to jeste dopadlo, (troufam si rict nad jeho ocekavani?), tak to ted ohledne pocitu k Michaelovi bude mit tezky.

Jsem zvedava na Gabrieluv pohled na vec, ale jeste vic se tesim na utery, protoze doufam, ze se dozvime trosku vic z Michaelových „nemysli“.

Belinda
14. 12. 2021 23:37

No tak v prvé řadě…. Jsem se zase spletla žejo, jak jinak 😂 Gabriel to fakt udělal!

A v druhé řadě…..napadá mě jen jedno slovo na tuto kapitolu, INTENZIVNÍ, ŠÍLENĚ INTENZIVNÍ!
Bylo to úplně božský a nemůžu se dočkat na další Michaelovy myšlenkové pochody a jak s tím naloží. A ano, zase si mě získal o něco víc 🖤🤍

Ps. U těchto dvou vět “Ne že by holky nemohly mít penisy. Ale člověk to tak nějak neočekává.” Jsem se hodně zasmála 😅

Tereza
17. 12. 2021 14:14

Tak tohle, dámy a pánové, je to nejrajcovnější, co jsem kdy četla!! A že jsem toho teda přečetla 😂 No nic, jdu si tuto kapitolu přečíst ještě jednou ❤️ jste skvělé ❤️

Květa
17. 12. 2021 21:29

Musím říct, že mě vcelku překvapilo, jak se k tomu Michael postavil. Samozřejmě mě vůbec nepřekvapilo, jak dokonale je to napsané.

Květa
20. 12. 2021 10:29
Reply to  szabi

Edit. Překvapená v tom nejlepším slova smyslu. Nijak jsem se netajila, že mi hodně vadí, jak se Michael chová. Ale tahle kapitola byla tak krásná, až… Asi nemám ani slov.

Sama jsem napnutá, hodně, jak to s klukama bude. Protože já si neumím představit, něco takového překonat. Zároveň je naprosto jasné, že ho Gabriel miluje. A tahle kapitola zaváněla osudovostí, změnami a možná ní uvědoměním.

Lucienkaaa
18. 12. 2021 23:23

No do pr… To předčilo všechna moje očekávání 😱😍 Ale to vy prostě umíte. Koukám, že zatím to moc nevypadá, že by měl Michael tím vším nějak trpět 🤣

Karin
22. 12. 2021 21:21

Krásna kapitolka.

Lucka
11. 2. 2022 22:00

Přijde mi to takové divné. Jako fajn, ale s těmi pocity, s kterými do toho šli …..Je to špatně. Hodně.