15 MICHAEL
15 MICHAEL
Zítra sex, pozítří divadlo. Dokonalá bilance, ale možná, že tohle je teď Michaelův svět a bude si na to muset zvyknout. Že si z něj kdekdo, na koho se v minulosti křivě podíval, může udělat prostitutku. Stačí k tomu pokus o sebevraždu a je vymalováno.
Proč se říká zrovna vymalováno, to netuší. S lahví drahého červeného vína přechází po pracovně a po třech krocích se vždycky napije, vybere zatáčku kolem křesla z umělé kůže a vyhaslého krbu a jde zpátky ke stolu. Ten obejde a vrátí se ke gauči, kde jsou rozházené polštáře a mezi nimi laptop.
Mohl si dát místo vína něco tvrdšího, třeba skotskou nebo saké, které táta dovezl ze zahraničí, ale nechtěl se zbourat tak rychle. Je spousta věcí, které musí zařídit, a spolu s tím se taky vnitřně připravit –
JAK ASI?!
– na to, co ho zítra čeká. Tak bude možná lepší pít jenom pozvolna, alespoň prozatím. A jestli ten názor v průběhu večera změní, těžko říct. Znovu si zavdá z lahve a unaveně sebou praští mezi polštáře. Zakloní hlavu a zírá na strop. Víno ho vnitřně příjemně rozehřívá, ale ani zdaleka se mu nedaří přebít frustraci, kterou pociťuje od chvíle, kdy vypadl z Garretova domu.
Michael nenávidí pocit prohry. Nemůže se s tím srovnat.
Že nad ním Garret právě teď vyhrává.
Znovu se napije a sáhne pro laptop, nešetrně ho otevře a zamíří rovnou na Booking. Jednou se rozhodl udělat to, takže nemůže vycouvat jako děcko. Je to v pohodě. Není to tak, že by ho Garret připravil o věneček, protože o ten přišel už v patnácti s jednou holkou. Jde jenom o to…
Ale budu přece nahoře. Tak to vlastně mohlo dopadnout mnohem hůř.
Radši moc nepřemýšlí, jestli by souhlasil, kdyby Garret chtěl, aby byl dole. To by mu přišlo tak hrozně ponižující. Tohle je vlastně o dost snesitelnější. Může se tím uklidňovat.
Všechno mu vychází. Je úspěšný, má dost peněz, v pátek večer chlastá v mámině pracovně, má celý dům pro sebe, protože rodiče někam odjeli, bože, může si objednat naprosto cokoli, jakékoli jídlo, může si objednat i šlapku, když na to přijde. Ten zítřek bude prostě jenom slepé místo na mapě jeho života. Jako kdyby se to nikdy nestalo. Za pár let pohlédne na svůj obličej do zrcadla a řekne si: Garret? Jaký Garret? Nikoho takového neznám.
Nebo to bude jednou vyprávět přiopilý na párty. Během hry Vadí nevadí jen tak mimochodem prohodí: Kluka? Toho jsem měl. A normálka.
Až na to, že… Ať se to Michael snaží jakkoli zlehčovat, je to pro něj pořád nesnesitelně těžké. Jako obrovské závaží, které se usadilo někde pod žebry a on to teď nedokáže rozdýchat.
Radši vyhledá Four Seasons, což je ten nejlepší hotel ve městě. Na Bookingu má vysoké hodnocení. Když tátovi přijede nějaká návštěva nebo významná delegace z jiné země, ubytují se pokaždé tam.
Mohl by vzít Garreta kamkoli, třeba i do motelu, ale že by spolu měli spát na staré palandě? V pokoji, kde ani není minibar a na polštářích, které člověk vytáhne z potahů, jsou velké žluté skvrny? To by Michael nepřekousnul.
Takže zarezervuje apartmá ve Four Seasons, na objednávce uvede Garretovo jméno, všechno to zaplatí online, a je to. A. Je. To. Může ten laptop zase zaklapnout a hodit ho zpátky mezi polštáře.
Znovu se napije a dojde mu, že je všude strašné ticho. Dřív se mu nestávalo, že by měl nějaké konkrétní dojmy z míst, kde se nacházel. Respektive, buď se mu tam líbilo, anebo nelíbilo. Ale poslední dny má tendence zvažovat, jak na něj co působí. Jako kdyby byl najednou kvůli Garretovi podivně křehký, anebo se ta křehkost, kterou v sobě měl úplně celou dobu, od počátku věků, teď začala vyjevovat. A kdo se o to prosil?
Foukne do lahve a obemkne hrdlo rty, když mu dojde, že to je, jako kdyby… Okamžitě se odtáhne a zasměje se sám sobě. Dokonce ho napadne, že by o tom napsal někomu z kluků nebo rovnou do společné konverzace. Je to jenom opilecký nápad, který prakticky okamžitě zmizí. Tohle se kluci nesmí nikdy dozvědět. O tom, co se stalo doteď, a už vůbec ne o tom, co teprve přijde.
Lahev přidržuje na klíně a přitom si mne spánky. Kouká do vyhaslého krbu a na chvíli se mu povede uvolnit díky představě, že má ještě několik dlouhých hodin, než máma s tátou dorazí, a hlavně, než bude muset on sám jít splnit to, k čemu se zavázal.
Jednou mu to připadá jako strašná hloupost. A jednou je to něco, co udělat musí, protože vnitřně cítí, že jinak už nikdy nebude sám sebou. Mít vůči někomu dluh, to se mu z hloubi duše hnusí. Michael Cassidy dluhy nesnáší a snaží se je vždycky co nejrychleji splatit.
Vydoluje z kapsy mobil a napíše: Tak zítra ve Four Seasons. Pokoj je rezervovaný na tvoje jméno. Budu tam v osm. Zprávu odešle Garretovi a nějakou dobu zírá na displej, jestli přijde odpověď. Jenomže Garret ho má nejspíš…
U zadku? Fakt tě lepší přirovnání nenapadne?
To ho znovu rozesměje, tak sám sobě připije. Je něco málo po desáté, takže by možná stálo za to vážně zavolat někomu z kluků a jít s nimi do klubu. Jenomže úplně stejně, jak moc nechce být sám, tak cítí, že potřebuje být sám. Ještě pořád má tendence se tomu všemu ve své hlavě vyhýbat, spíš to obchází a motá se okolo (motá, doslova, protože do sebe pořád průběžně lije to víno, ačkoli tolik pít původně nechtěl).
A do zítřejších osmi zbývá tolik času, celý kus života, kdy může dělat prakticky cokoli. Projet se na motorce, stavit se na svoje oblíbené jídlo, něco si koupit, zahrát, vidět film… Jenže když nad tím přemýšlí takhle, přijde mu, skoro jako kdyby se on sám s něčím loučil. Přitom nejde na popravu. Je to jen…
Řekni to, ty zbabělej idiote.
„Je to jen sex,“ oznámí a nepatrně si šlape na jazyk.
Omyl.
„Je to jen gay sex.“
Sotva to řekne, tak zrudne a znovu se napije. Nikdy, a to jakože NIKDY, na gay sex nemyslel. Nikdy si nehonil a nepředstavoval si přitom kluka, penis nebo zadek. Totiž, zadek asi jo. Zadky se mu líbí, ale v jeho představě to byly vždycky ženské zadky, zaoblené boky. A když se jich dotkl, nebyly tak pevné. Zato Garret je dost hubený.
To je asi normální, když člověk ztratí tolik krve a jen na poslední chvíli uteče převozníkovi z lopaty. Teda hrobníkovi z lodě.
Zkrátka, zpátky k té velké myšlence, do osmi mu zbývá ještě spoustu času, aby se připravil, anebo naopak zboural. Trochu se popleská po tvářích a lahev položí na zem před gauč. Musí se dát dohromady. Zas nedal přednost vínu před tvrdým alkoholem, aby se ve finále stejně válel na koberci a v lepším případě řekl něco strašně stupidního mámě (na to je expert), jakmile by se rodiče vrátili.
K sexu, gay sexu!, a divadlu by pak mohla přibýt vážně ještě opera nebo balet a to už by bylo na to prohnat si kulku…
Radši sebere laptop, nakrčí čelo, jak přemýšlí a váhá, a potom napíše do vyhledávače: gay sex. Vyjedou odkazy na nejrůznější články a taky doporučení na knihy typu Having Gay Sex: A Guide to Male Homosexual Sex. To jako fakt nemá čas studovat, takže zkusí vyhledat: jak si užít gay sex. Tady už jsou výsledky zajímavější, tak třeba článek ‚jak si užít sex jako bottom‘ a hned pod tím ‚jak si užít sex jako top‘.
Michael oba články pročte a pak přejde k dalším článkům a odtud se dostane ještě dál. Nakonec teda chápe, že má použít lubrikant, kondom a že je ideální začít tím, že toho dole, to jako Garreta, pomazlí.
Vína v lahvi ubývá a čím opilejší Michael je, tím jednodušší je všechno si v sobě srovnat.
Třeba to v něčem vážně bude jako s holkou.
Zjistí taky, že si to ten dole, to jako Garret, já vím!, může užít, pokud Michael narazí (doslova, haha) na prostatu. A taky že heterosexuálové poslední dobou s gay sexem a análem dost experimentují, takže je to vlastně úplná normálka.
Jistý optimismus a nadhled se někdy okolo půlnoci přemění v zoufalé uvědomění, že se zítřek, kterého se tolik bál, právě překlopil v dnešek. Nemá ale čas se litovat příliš dlouho, protože zaslechne na příjezdové cestě auto. Rychle proto spakuje svoje věci, laptop – deku má kolem ramen – lahev a mobil, a stihne se tak akorát zavřít u sebe v pokoji, když zaslechne klíč v zámku.
Svalí se na postel a prakticky ve stejné poloze jako předtím zamíří na internet. A v rámci sebevzdělávání pustí gay porno. Bez zbytečného přemýšlení a vytáček. Akorát teda ztlumí zvuk. Ne že by ho rodiče někdy chodili kontrolovat, i tak ale, pro jistotu. Přece jen nechce, aby to slyšeli přes dveře a nabyli dojmu, že si jejich syn právě honí.
Napije se a víno teď cítí i v konečcích prstů, úplně mu z něj hoří krev. Klikne na náhodný výběr těch nejoblíbenějších videí a vzápětí je svědkem toho, jak si dva namakaní chlapi podávají docela mladého kluka. Ten kluk je úplně normální, klidně by to mohl být Michaelův starší spolužák, ale ti chlapi jsou na hrudi chlupatí jak opice a ještě kolem sebe mají kožené řemínky.
„Eeh,“ udělá Michael znechuceně… a zapije to. Tohle ho vážně nerajcuje. Pro jistotu ještě zkontroluje, jak je na tom jeho penis – a ne, fakt nerajcuje. Spíš naopak.
Vypne to a otevře kategorii romantický sex, protože to po něm přece Garret chtěl, ne? Aby to bylo romantické a něžné a bůhví co ještě. Michael znovu zrudne, ale to je určitě z toho alkoholu, a klikne na jedno z nejsledovanějších videí. Jsou na něm dva relativně normální kluci (Michael prostě nedokáže hodnotit kluky jinými přídavnými jmény než normální), kteří se spolu líbají. Potom jeden tomu druhému stáhne kalhoty a klekne si před něj, aby mu to udělal pusou.
Michael tuhle část přeskočí a posune video o pár minut.
Pak se zase líbají. Jeden z nich leží na zádech a ten druhý se nad ním sklání. Oba mají zavřené oči, hladí se. Samotný akt je hodně opatrný a jemný. Dokonce to vypadá, že se jim to vážně líbí.
Michael to zkoukne až do konce. Pořád necítí žádné vzrušení, ale může si přičíst k dobru, že ho to ani neznechucovalo. To je velká výhoda a naděje. Nejspíš teda nezaječí, jakmile se před ním Garret vysvlékne, nepozvrací se ani nezdrhne.
Napije se. Napije se ještě jednou.
Je už dost unavený, a tak položí lahev na radiátor vedle postele, a natáhne se na záda. Vrazí si pod hlavu polštář a klikne na další video. Tohle je taky romantické, ale o chlup vášnivější. To by s ním možná i něco dělalo, kdyby nebyl tak… strašně vláčný. Jeho tělo je vláčné.
Někdy okolo druhé v noci – kam zmizely ty dvě předchozí hodiny, to netuší, zato má dost dobrou představu o tom, jak toho, co je dole (bottom) připravit – skončí v chatovací místnosti na jedné stránce, která se jmenuje Pokec pro gaye. Jde tam přes svůj starý mail, který kdysi zakládal kvůli nějaké online hře, a dokonce si nechá svoji tehdejší přezdívku mickey007.
V místnosti je pět lidí, ale ten jeden zmizí chvíli po tom, co se Michael připojí.
Ve skupině se spolu baví CherryBoy, Legolas a 01Alfabet5. Podle všeho rozebírají novou epizodu nějakého seriálu, o kterém Michael nikdy neslyšel. Poslední z přítomných, Grizzly0.G je tady nejspíš jenom jako pozorovatel, protože se nijak nezapojuje.
Michael váhá, ale zas ne tak dlouho. Zaprvé přišel přes anonymní kartu, zadruhé je tou dobou už dost ožralý, než aby ho přehnaně trápilo. Takže jim napíše.
mickey007: Ahoj
mickey007: Zítra budu spát s jedním klukem, tak se chci zeptat, jestli nemáte nějaké rady
mickey007: Budu nahoře
Legolas: Ahoooj, juuu, zajíček. Kolik ti je, zajíčku?
Legolas: Hlavně ho pěkně popusinkuj, až bude po všem, to je základ
mickey007: 18. A nejsem panic, už jsem spal s holkama.
CherryBoy: A jsi nervózní?
mickey007: 😀
mickey007: Jasně že jsem nervózní
mickey007: Třeba se mi vůbec nepostaví
Legolas: Máš pochybnosti o svojí orientaci?
CherryBoy: Ha, skvělý, miluju takový témata ve dvě ráno!!
Spolu s tím přijde Michaelovi i soukromá zpráva od Grizzly0.G, kde je napsáno: Chceš vidět, jak si honím?
Michael ho zablokuje.
Legolas: Možná byste měli s tvým klukem ještě počkat, když si nejsi jistý.
Legolas: Líbání je pohodě?
Na to se Michaelovi vůbec nechce odpovídat, protože vážně, podobný výslech je to poslední, co potřeboval. Stejně jako rada, aby počkal. Na chvíli si představí, jak říká Garretovi: Hele, nechceš ještě počkat? Až budu připravený.
Zasměje se, ale to se změní v zívnutí.
Pak si všimne, že mu přišla další zpráva. Chce ji smazat, ale uživatel mezitím znovu píše, tak ze zvědavosti čeká.
01Alfabet5: Experimentuješ?
01Alfabet5: Já jsem si taky nebyl jistej, když jsem poprvý spal se svým klukem. Ale nakonec to bylo v pohodě. V tu chvíli o tom tolik nepřemýšlíš, tvoje tělo prostě reaguje samo.
01Alfabet5: A jestli se ti nepostaví. 😀 😀
01Alfabet5: Máš někdy problémy s erekcí?
Michael zaváhá a spolu s tím dopije celý obsah lahve. Že by se ale cítil jako vítěz, že ji zdolal, to se zrovna nedá říct.
mickey007: Ne
01Alfabet5: Tak klídek. Ti bude stát jak stožár, až ti na něj sáhne. 🙂
Michael nechápe, jak se kvůli tomu mohl tak strašně zřídit. A hlavně proč mu ten alkohol tolik vlezl do hlavy. Možná neměl vynechávat večeři, jo, to bude ono.
Opustí chatovací místnost, pozavírá všechny záložky a laptop položí vedle postele. Unaveně se svalí zpátky naznak. Dojde mu, že se neosprchoval, což je ale vlastně jedno. Umyje se zítra, než půjde na hotel, pořádně se pro Garreta vydrhne.
Ušklíbne se, ale vnitřně cítí, že už v sobě nemá skoro vůbec žádnou zášť. Něco slíbil, tak to dodrží. Sex není nic víc než jenom splátka dluhu, který si vytvořil.
Garret se zkusil zabít kvůli němu, rozřezal si kvůli němu ruce!
A teď má jizvy, kterých se budu muset dotýkat.
Autor: Eva Pospíšilová
* Líbila se vám kapitola? Můžete nás podpořit komentářem, tím, že budete i nadále číst, nebo za námi pojďte na FORENDORS, kde příběhy vycházejí přednostně. ♥
Tohle je boží kapitola – to je tak absolutně skvěle napsaný – co víc říct, já nemám slov! Nevadí, jak se pořád opakuju? 😀 „Zítra sex, pozítří divadlo“ :D:D – no mně to zní jako krásný víkend, nevím na co si pořád stěžuje 😀 „Ten zítřek bude prostě jenom slepé místo na mapě jeho života.“ – Bože!!! Tahle věta! Tuším, že víc vedle být nemůže, ale to je teď vedlejší, jen chci poukázat, proč jsou vaše díla tak geniálně napsaná, protože co vy umíte se slovy – WOW. Ale malinko se na Evičku zlobím, protože se mi tu Michael líbil.… Číst vice »
Milá Karolíno, bože, to víš, že to nevadí! Chvály nikdy není dost. 😀 ♥ Ale vážně, moc děkujeme za nádherný komentář. I za vypíchnutí vět, které se ti líbily. Úplně nás to zahřálo na dušičce.
A teda, to je poprvé, co jsem upřímně ráda, že se na mě někdo zlobí! Je úplně super, že pro tebe má Michael zatím takový vývoj. A zdělal se, vzdělal se, postavil se tomu čelem… To je opravdu super popis. 😀
No jsem opravdu zvědavá, jak se tvůj vztah k Michaelovi bude nadále vyvíjet. ♥ :))
A ještě jednou díky za ta krásná slova.
Eva
Cha! Už ti pomalu vyrábím odznáček klubu emsí… Vítej! :DDD Btw. Tvoje „Zdělal se, vzdělal se..“ je taky boží. Už tam chybí jen u… :D.
A s těmi úvodními slovy.. mám dost tendenci se v hlavě opakovat. Např. NIKDY nebo NĚKDY mě prostě napadne vždycky. Takže.. njn, zkusím NIKDY. Ano, na rozdíl od E&K se mi nedostává slov. A často i dech :*
MaCecho, super projekt, s těmi odznáčky. 😀 ♥ Jsme jedině pro. A „emsímu“ by se to taky líbilo, možná by ti dokonce věnoval samolibý úsměv, těžko říct. A úsměv Michaela Cassidyho, to už je něco, to jen tak někdo nemá. 😀
Jo pošli mi ten odznak poštou, než do dojde k nám, věřím, že to bude 100% aktuální 😀
Haha – U…přijde v příští kapitole 😀
Já jsem dnes chtěla dát: NEMOHL nebo DNES a nemohla jsem se rozhodnout, takže jsem dala něco úplně jiného – logicky 😀
“A teď má jizvy, kterých se budu muset dotýkat…”
Evičko já netuším jak ty to děláš, že i z postavy, kterou bych měla asi správně nesnášet, uděláš někoho koho si zamiluju. Jasně furt si myslím, že je Michael debil, ale už začínám pochytávat první sympatie 🙊😌😄
Těším se na čtvrtek a den D.
Ps. Trochu si myslím, že k tomu nakonec nedojde, ale moje tipy vyjdou tak jednou za tři příběhy, takže se nechám překvapit.
Krásná práce 🖤 Jste bohyně
Belindo, takový překrásný komentář! Jako by toho dojetí nebylo dost, když se blíží doba Vánoc a venku nám tak krásně chumelí. Opravdu ti mnohokrát děkuju. ♥ :)) Moc to pro mě znamená. Schopnost psát debílky, ke kterým lidé chytají sympatie, je odteď jednou z mých nejmilejších. 😀
Jsme zvědavé, jak budeš s Michaelem (ne)souznít nadále. Jestli si padnete do noty.
Ať se ti další kapitola líbí, ještě jednou děkujeme!
Eva
Ohohoooo, další ovečka do stádečka :DDD. Mnu si ručičky, Belindo, s odznáčkem můžeš počítat! 😀
MaCecho (omlouvám se, snad je to správně), to si teda piš. Na odznáček se těším 🤘🏻😄
Bylo by asi od Gabriela hezké gesto, kdyby do hotelu přišel, ocenil Michaelův krok a řekl mu, že pokud to Michael neudělá ze své svobodné vůle, takže on to nechce…
Mirku, děkujeme ti za komentář. ♥ 🙂 Těžko říct, jak to celé nakonec dopadne.
Oh. Ideální moment pro zjištění, že jsem zrovna dočetla všechny zveřejněné kapitoly.
I když, ono je to asi ve výsledku jedno. Tenhle pocit bych měla po každé kapitole.
Doufám, že to nebude takhle krutý po konci téhle „půlky“, když další bude až příští rok.
Jsem zvědavá, jestli tam Gabriel vůbec dorazí…
Malone, moc děkujeme za komentář. A máš pravdu, ono je to asi jedno, protože v každé kapitole je něco, respektive vždycky se najde důvod chtít vědět, co je dál. Nebo v to alespoň doufáme. Každopádně vítej v našem rozjetém vlaku! ♥ :)) Jsme zvědavé, jestli nezklameme.
Eva
Docela mi je Michaela líto jak je z toho vedle nedivím se.
Michael asi nechápe,že fakt prováděl šikanu.Mám z něj takový pocit. Ale dnešní kapitolu vzal vážně.Předpokládá,že ho Gabriel vydírá? Za to,že se pokusil zabít? Trošičku mě nahlodal a je mi ho líto. ALE ne tolik jako Gabriela,aby bylo jasno. Kapitola skvělá.