5 ETHAN


Nebe je ocelově šedé. Do čerstvého nátěru lavičky poblíž Ethanových tenisek někdo vyryl: Kentová má malý kozy.

Nora vyloví z kapsy penci a doplní předponu „ne.“ Spokojeně se usměje a natáhne ruku pro cigaretu, ale Adam ji předběhne. Vyleze vedle Ethana, stoupne na nápis a protočí oči v sloup: „Ne všechno je o tobě.“

„Blbost. Bůh ví, že se mě všechno týká.“

„Seš sebestředná.“

Nora mu vytrhne cigaretu z ruky, oklepe popel. „Každej má chyby. Ty si zas vůbec nevěříš, Adame. Kdy naposledy jsi pozval nějakou holku ven?“

„No pardon! To jako že jsem srab?“

„To jako že sis už dlouho nevrznul a začínáš být nervózní.“

„Kecy.“

Nora přikývne a zastrčí si pramen vlasů za ucho. „Stejně odpověděl Theo, když jsem mu řekla, co o něm povídaj kluci. Že jim čumí na zadky. Taky použil slovo kecy a tvářil se přitom, jako kdyby říkal: Pravda, Noro, mám rád klučičí zadky. Nevěřím ti, Adame.“

„Nemusíš,“ řekne suše. Přijme nabízenou cigaretu jako dýmku míru. „Jen mě překvapuje, že máš takovou potřebu řešit můj sexuální život. Proč se nestaráš o Ethanův?“

„Ten je naprosto v pořádku.“

„Jak to víš?“ zeptají se Ethan s Adamem současně. Adam se rozkašle.

Nora přimhouří oči. „Máš přece tu brunetu z druháku.“

„Už ne.“ Ethan seskočí z lavičky, protáhne se a hodí vajgl do koše. Jednu tkaničku mikiny má vytaženou víc než druhou. Ze zadní kapsy kalhot kouká zapalovač s obrázkem mývala. „Dneska je tady docela klid.“

Od moře fouká studený vítr. Ethan si přetáhne rukávy přes ruce a otočí se na Noru, protože cítí její pohled v zádech. „Co je?“

„Nezmínil ses.“

Adam si prohrábne vlasy a flusne na zem. „Vykašlala se na tebe?“

Ethan pokrčí rameny. „Neměla radost z toho, že se vídáme tak málo.“

„A ty se divíš?“

„Divím se snad?“

„Proč tě tolik štve s někým být?“ Adam taky seskočí. Potěžká kámen a zkusí trefit koš.

„To jsem neřekl. Chtěla po mně víc, než jsem jí mohl dát. Však víte, co myslím.“

Nora povytáhne obočí. „Lásku?“ navrhne klidně.

Ethan kopne do prázdného obalu od plechovky. „Jo. Asi. Nevím.“

Dál už o tom nemluví. Existuje pomyslná hranice, kterou nepřekročí. Nora s Adamem si dávají pozor. Většinou. Vědí, co se tenkrát stalo, ale neptají se. Svým způsobem Ethana berou takového, jaký je.

Jaký jsem, napadne Ethana. Uši má zčervenalé zimou. Tak jaký teda?

Nora ho svým malicherným způsobem zbožňuje. Vidí ho jako romantického hrdinu s těžkým osudem.

Rozhodl se, že už s ní nikdy nebude spát, nepřijme od ní jakýkoli druh fyzické útěchy. Teď, když ji pozoruje, dolíčky ve tvářích, namalované rty a dlouhé řasy, uvědomí si, že je Nora jedním z jeho nejbližších lidí. Adam nakonec taky.

Tak proč jsou sakra tak daleko?

„Přestanu kouřit,“ rozhodne se Ethan.

„Jasně,“ souhlasí Nora a natáhne ruku s krabičkou. Počká, dokud si oba nevezmou.

Ethan schová cigaretu za ucho. Promne spánky. Bolí ho hlava. V noci se budil a vzápětí znovu upadal do snu. Ráno pevně svíral prostěradlo a na tváři měl obtisknutý lem polštáře. Zuby si čistil déle než obvykle, protože, ať to bylo sebevíc absurdní, cítil v puse sůl.

Uhne na poslední chvíli. Ukročí dozadu a letící kámen ho mine o pár palců.

„Sorry. Ale dobrej postřeh,“ uzná Adam a dalším trefí kmen stromu. „Chceš si to taky zkusit?“

„Co, Ethane?“ Nora mu zamává rukou před obličejem. „Nora volá Petera Parkera. Seš tady, Spidermane? Ne, je to marný, už je na střechách.“

„Kdybyste nekecali.“

„Mluvím smrtelně vážně!“

Ethan protočí oči v sloup. „Půjdu se vyspat, abych to večer nějak přežil.“

„Staroušku.“

Adam se uchechtne. „Vyzvednu tě! Zachlastáme.“

Nora schová krabičku cigaret do kabelky. Opráší si rifle. Pomalu se rozejdou stejným směrem. „Musíme ti najít nějakou holku,“ řekne Adamovi přes rameno.

„Jasně,“ odpoví Adam neutrálně. Ethan si všimne jeho pohledu, který se otírá o Noru jako lísavý pes. Měl by být překvapený, když v něm zahlédne prostou náklonnost a lásku. Ale není.

***

Z hromádky triček vytáhne černé s krátkými rukávy. Je na něm cedulka s přeškrtnutou cenou. Lexi pro něj nakoupila oblečení k Vánocům – většinu z toho na sobě ještě neměl. Táta vůbec nemyslí na to, že se taky někdy potřebuješ oblíknout, Ethane.

Cedulku utrhne a přetáhne si tričko přes hlavu. Vlasy má rozcuchané, a i když se je pokusí upravit, k ničemu to není. Zezdola k němu doléhá zapnutá televize a bouchání nádobí.

Mohl by zůstat doma a nikam nechodit.

Poslouchat hudbu, vypít sklenici hruškového džusu, vyhonit si. Hotová romantika. Ze sledování porna má rozporuplné pocity, je to ovšem jednodušší, než si s někým povídat. Sex s brunetou z druháku byl příjemné vybití, ale pokaždé stejně divné, když orgasmus odezněl… Najednou nevěděl, co dělat, a co říct, jako kdyby se topil.

Popadne šedou mikinu a vyběhne z pokoje. Odrazí se od starého zábradlí, aby minul vrzající schod.

„Jednou to urveš,“ řekne táta, aniž by se na něj otočil. Míchá v hrnci těstoviny.

Ethan se přebrodí kouřem k němu, poslepu nahmatá tlačítko a zapne digestoř.

„Nezůstaneš na večeři?“

„Asi ne.“

Nechce tátu zklamat. Táta bývá ovšem zklamaný zřídkakdy – naposledy, když byl nucen sledovat, jak se Lexi pokouší dostrkat svůj lodní kufr přes práh. Křičela na něj: „Ty blbej ignorante!“ Plakala: „Tak mluv přece!“ Ale on neřekl nic. Ani když se za ní zavřely dveře. Teprve potom usedl na sedačku a začal přepínat televizi. „Do hajzlu,“ opakoval dokola.

S vděčností přivítal, když mu zavolali z práce.

„Zkusím přijít brzy,“ navrhne Ethan, zatímco se obouvá.

 „To je přece tvoje věc.“

Venku je chladno a bezvětří. Ethan přeběhne ulici, vyjde kopec ke kavárně „Mackyho tlapa“ a zamává na Adama, který postává ve světle lampy a kouří. Vedle něj stojí motorka.

„No ty vole!“ řekne Ethan.

„Hezká, co?“

„Hotová krasavice.“

„Jak z pohádky!“

„Vrrr.“

Adam se rozesměje. Zahodí vajgl, posadí se na motorku a sebere helmu. „Pro tebe nemám. Nevadí?“

„Aspoň to budu mít rychle za sebou.“ Sotva to vysloví, cítí podivné napětí, protože Adam nějakým způsobem neschvaluje vtipy o umírání, a především jim nerozumí, ne po tom, co se Ethanovi stalo. Ale nechá to být.

Ethan se posadí za něj a chytí ho kolem pasu. „Fajn, tohle je trochu teplý.“

„Vole, nehejbej se tak.“

Nora bydlí v překrásném třípatrovém domě s bílou fasádou. Když je k sobě vzala poprvé, připravila margaritu a pustila Pána prstenů. Bylo jim špatně, ale shodli se na tom, že je lepší cítit se utrápeně na nové kožené sedačce, než na staré palandě.

U dveří povlávají barevné balónky, většina z nich má tvar penisů. Na zbylých jsou nakreslené opičí a medvědí obličeje. Happy B-day, bitch! – napsal někdo křídou na zem vedle rohožky.

Už z dálky je slyšet taneční hudba. Spolužák Trevis otevře dveře a vtáhne je dovnitř.

„To je Ethan! A ten druhej šulin.“

„Hej!

„Čau, Ethane!“

„Zdar vole.“

„Ááá, někdo mi nalil pivo na botu, přísahám…“

„Podejte mu někdo drink. Co piješ?“

„Dej si panáka!“

Ethan ho vypije a zkřiví tvář, což vyvolá všeobecné veselí.

„Wallisovka!“ zařve Trevis a vypije pivo na ex. Ostatní ho odmění potleskem a Ethan se mezi nimi musí v podstatě prorvat. Zamíří do kuchyně, otevře lednici a chvíli do ní zírá, než ji znovu zavře.

„Nevidělas Noru?“ zeptá se Lenny, která stojí opřená o barový pult a zuřivě mačká kelímek.

 „Jo, jasně! Potuluje se tady někde s klukem, kterého jsem pozvala , protože se mi líbí…“

Přes zasklenou terasu je vidět do další místnosti, kde asi dvacet lidí dovádí u krytého bazénu. Vypadá to, že hrají vodní pólo s plechovkami od piva.

„Ethane!“ Nora mu do ruky vrazí kelímek, odhadem džus s vodkou. „Co pro mě máš?“

„Copak ti nestačí, že jsem přišel?“ zeptá se dotčeně.

Nora ho dloubne do žeber a Lenna protočí oči v sloup. Projde kolem nich a zmizí v davu.

„Kradeš kámošce kluka?“

„Nebyl podepsanej. Dívala jsem se.“ Nora se zatváří jako neviňátko, a dokonce praští Ethana do zad, když začne kašlat. Směje se, ale pak z ničeho nic zařve na kluka za ním: „Hej, ty tam, polož tu vázu, vole!“ Povzdychne si: „Naši vědí, že tady mám párty, ale stejně nechci, aby se něco rozbilo…“

„Chápu. Kupování nového domu, rozhodování, jestli chceš mít ložnici na jih, anebo na sever.“

„Nech si toho! Už seš jak Adam. Je tady vůbec?“

Ethan ukáže kelímkem k předsíni. „Nějaká holka do něj lije panáky.“

„Už bylo na čase.“

„Nemyslím, že ho to těší,“ zamumlá Ethan ve chvíli, kdy začne hrát hudba. Got the club going up, on a Tuesday. Got your girl in the cut, and she ain’t choosey.

„Cože?“ zakřičí Nora. Někdo vypne světlo a v otevřeném obývacím pokoji se vytvoří parket.

Ethan mávne rukou. „Všechno nejlepší!“ řekne hlasitě, a když Nora rozhodí rukama, přitáhne ji k sobě, aby ji políbil na čelo. Vyjde prosklenými dveřmi na terasu, a dál ke krytému bazénu. Dopadne na něj pár kapek vody. Zůstane stát ve dveřích, kde se hudba zevnitř mísí s hudbou z repráku, na který někdo připojil svůj iPhone. Maybe I’m looking for something I can’t have. Sometimes the greatest way to say something. Is to say nothing at all…

Ve světle zářivky tancují holky. V očích jim plane zvláštní oheň, vlasy jim splývají podél tváří. Všichni křičí a smějí se.

Ethan si na chvíli, na krátký okamžik, připadá bez tíže. O to těžší je pak návrat do reality. Dopije zbytek džusu, vydechne a otře si ústa. Dělá mu trochu problém zaostřit.

Jak zná Noru, míchala to jedna ku jedné.

Zavrávorá a udělá dva kroky dopředu, aby to dorovnal, jenomže narazí do kluka před sebou. Ano, určitě je to kluk. Takhle zblízka je cítit jeho vůně, velice zvláštní, kterou si alkoholem uchlácholený mozek zaškatulkuje do kategorie dobré.

Teprve potom si Ethan všimne vlasů, co ve světle lamp působí bíle. „Kurva,“ zamumlá potichu.

„Ethane, voleee!“ Adam se napije, vodka mu steče po bradě. „Seru na Noru.“ Oblečený sejde po schůdcích do bazénu. Ozve se potlesk.

Ethan se rozhlédne ve snaze najít bělovlasého kluka. Nikde ho nevidí. Přelud, který možná ani neexistoval.

Chvíli sedí opřený o zeď a sleduje, jak se všichni kolem baví. Trochu se mu motá hlava, a tak přes terasu vyjde ven. Cestou mu někdo do ruky vrazí lahev vodky. Napije se a z kapsy vytáhne zapalovač s mývalem. Cigaretu drží nešikovně mezi prostředníčkem a prsteníčkem.

Z dálky k němu doléhají hlasy spolužáků, mezi nimi i ten Adamův, a šplouchání vody.

Ještě pár set slov, spočítá v duchu, obejmout Noru, připít na její zdraví – opakovaně – a odejít domů. Zalézt pod deku a pak ji shodit kvůli teplu.

Zívne, nakloní se přes zábradlí a flusne na záhon s růžemi. Potom na nějakou dobu všechno splyne. Vrátí se k bazénu. Chvíli má sundanou mikinu, protože je teplo. Někdo ho přemlouvá, aby šel do vody.

Smích, který je slyšet všude kolem, působí málem abstraktně.

Ethan zavrávorá, chytí prázdnou plechovku a hodí ji zpátky. Dívčí ruce mu rozverně prohrábnou vlasy.

Okolo půlnoci, když začne čas dávat smysl, se znovu ocitne v kuchyni. Opláchne si obličej, pozdraví pár lidí a popadne krabici džusu. Než se napije, očichá ho a ujistí se, že tam není alkohol.

V obývacím pokoji je cítit tráva. Pod reprodukcí Bouře od Turnera sedí v tureckém sedu brýlatá holka a balí jointa. Vedle sebe má položenou vázu, kde plave nedopalek.

„Nevíš, kde je Nora?“ zeptá se Ethan.

„Seš její kluk?“

„Ne.“

Holka vážně přikývne, postrčí brýle na nose. „Myslela jsem si to. Je trochu přelétavá, že jo. Slyšela jsem ji křičet, před chvílí.“

Aniž by o tom přemýšlel, rozejde se ke dveřím do vedlejšího pokoje. Je v něm uklizeno, jenom dvě lahve od piva trochu kazí dobrý dojem. Po schodech, které vedou do patra, schází Nora. Vztekle přitom dupe.

Ethan pocítí únavu z alkoholu, který pomalu vyprchává. Zatouží se posadit do jednoho z měkkých křesel, stočit se do klubíčka a spát. Místo toho se klidně zeptá: „Kdo ti to udělal?“

Nora si otře oči. Na tváři má rozpatlanou řasenku a jedno ramínko podprsenky je rozepnuté. Tričko nese v ruce. Málem do Ethana vrazí, jako kdyby ho doopravdy neviděla. Možná, že ho ani nechce vidět. Je to snad poprvé, co se stydí. A nepochybně za to může kluk, který se objeví v těsném závěsu za ní. Podsaditý a podle výrazu tak trochu grázl.

Ethan do něj strčí dřív, než si to stačí rozmyslet. „Tos byl ty?“

„Co děláš, vole?!“

Praští ho. Silně, přímo na čelist, a kluk narazí hlavou do futer. Očividně je opilý víc, než se zdálo. Zůstane sedět na zemi a zpoza vlasů mu vytéká krev.

Z vedlejší místnosti se ozve hudba. Won’t you get up? Shaking the darkness. Won’t you get up? And we could just start this now.

Je to dobrý pocit, mít převahu a ublížit. Ethan po něm zatouží znovu. Udělá krok ke klukovi, napřáhne se, ale potom někdo chytí jeho.

„Přestaň!“ Proti němu stojí ten, kterého viděl u bazénu. A spolu s ním ta podivná vůně.

„Ty máš vážně bílý vlasy!“ vydechne Ethan první, co mu přijde na mysl.

Neznámého tohle konstatování nepobaví. Pustí Ethana a ustoupí. Zahýbe prsty, jako kdyby se ušpinil. „Mlátíš mého kámoše.“

Má hnědé oči, a v kontrastu se světlými vlasy jde o tu nejpodivnější kombinaci, jakou kdy Ethan viděl. Ušklíbne se.

„Přijde ti vtipný, žes mi zmlátil kámoše?“ zeptá se kluk, který si pravděpodobně všechno vyloží úplně jinak.

„Aha,“ odpoví Ethan dutě a odtrhne pohled od jeho vlasů. „Ve vašem světě je asi normální sahat na holky, když řeknou ne, že jo?“

Nora si obleče tričko. Řasenka na jejích tvářích pomalu zasychá. „Kašli na to. Nebyla to… Nejspíš jsme se špatně pochopili, nic víc. Jude teď prostě odejde. Nechci, aby ses kvůli mně pral.“

Jude se drží za hlavu a na rukou má krev. „Jak mám asi v tomhle stavu odejít, ty krávo?“

„Přestaň na ni mluvit,“ poradí mu Ethan nakvašeně. Udělá krok dopředu, ale kluk v červeném tričku mu znovu zastoupí cestu.

„Ty vole!“ rozzlobí se Jude ukáže na Ethana. „Já té děvce nic neudělal, tak co sakra…“

„Tak se třeba udav, kreténe,“ odsekne Nora roztřeseně.

Jude se pokusí postavit, přidržuje se futer. „Kašli na to, Kaii.“

Ethanovi trvá několik vteřin, než si uvědomí, že mluví ke klukovi v červeném tričku. Vpije se do hnědých očí pohledem. „Jo, Kaii. Kašli na to.“

Vypadá to, že kluk jménem Kai svádí vnitřní boj. Ethan toho využije a zkusí ho obejít.

Skončí namáčknutý na zeď hned vedle Judea. „Chci jen vědět, co jí udělal. Nic víc mě nezajímá. Ať to řekne a necháme to plavat. Nechci se prát.

„Vždyť se jí to líbilo!“ zahuhlá Jude. „Byla to sranda a pak jí najednou přeskočilo…“

„Co kecáš? Říkala jsem ti, že nechci!“ štěkne Nora.

„No jasně. Slyšel jsem, jak holky z Wallisovky drží.“

„Já tě zabiju,“ řekne Ethan. „Zabiju tě, ty sráči…“ Prudce Kaie odstrčí, aby se dostal k Judeovi.

Kai ho ale nenechá. V podstatě Ethana obejme a sevře mu ruce. „Už dost!“ řekne rázně. A někde poblíž Ethanova ucha: „Už to stačilo.“

Ten si posměšně odfrkne. „Ty jo, skvělej přístup. Vážně. Nebyls u toho taky? Nedíval ses?

Teprve tehdy spatří v hnědých očích skutečné emoce, ale než je stačí zanalyzovat, schytá ránu do zubů. Jenom ne ty přední, napadne ho. Když tak stoličku. Moudrák. Něco. „Nora je moje kamarádka,“ řekne relativně klidně. Cítí, že spodní ret pomalu opuchá.
Soustředí se na linii Kaiovy brady a v hlavě má úplné prázdno.

Unikne mu Judeova poznámka i Nořino: „Už dost. Prosím…“

Do místnosti vpadne opilý Trevis. „Nenechal jsem tady někde pivo?“ Když si všimne Kaie a Judea, jeho výraz se změní v nechápavý, a potom rozzlobený. „Tys pozvala je? Proč, sakra?“

„Lenna chtěla.“

Kai Ethana pustí a ukročí s rukama před sebou v gestu už dobré, stačilo. Chytí Judea a opatrně ho vede ke dveřím.

I wanna see you. I wanna see you. Písnička se chýlí ke konci a kluk odejde, aniž by se ohlédl. Ethan se obrátí na Noru a otře ret do rukávu. „Příště si pořádně rozmysli, koho pozveš,“ řekne jemně. „A s kým půjdeš.“

„Nejsi můj brácha.“

„Ne, to jistě nejsem…“

Nora vstane. „Promiň, nemyslela jsem to tak. Donesu ti led.“

„Budu v pohodě.“

„To je typický,“ řekne Trevis a do každé ruky popadne jedno pivo. „Lidi z Halleyovky se prostě neuměj chovat. Doufám, že dostanou v basketu pořádně nažrat. Musím to říct Dannymu. Zítra ráno moudřejší kačera.“

Ethan povytáhne obočí.

„Lidiii,“ do místnosti vpadne Adam. „Někdo nalil cider do mojí helmy. Nesnáším cider, je to odporný, vypadá jak chcanky…“ Nechává za sebou mokré otisky chodidel na koberci, ale Nora to přejde bez komentáře.

„Byli tu Káňata,“ řekne Trevis.

Adam na něj zaostří. „Chodíš se mnou na děják?“

„Jo. Wigg ti dává docela čočku, co?“

Adam zamává rukama, jako že to proberou později. „Tak kdo tu byl?“

„Jude a jeho kámoš,“ vysvětlí Nora.

„Jasně,“ přikývne Trevis. „A víš, kdo je ten kámoš? Novej kapitán Káňat. Kai Nerison. Ty vole, až se tohle dozví Danny…“ Zarazí se, jako kdyby si teprve teď něco uvědomil. Doběhne k oknu a otevře, aby zavolal do tmy: „Nerisone, ty dostaneš přes držku, až tě potkám!“

***

Motorku dostrká do garáže a celou cestu domů trpělivě vysvětluje Adamovi, že ji Nora rozhodně neprodá, protože ano, dělala si z něj legraci, když tvrdila, že se chystá vyměnit ji za řasenku Volume I. Adam mu důvěřuje, ale o chvíli později se stejně zeptá znovu. Balancuje na hraně chodníku a Ethanovi se uleví, když ho předá do rukou báby, která si celou dobu nespokojeně mumlá pod vousy: „Jakej fotr, takovej syn.“

Nakonec to nebylo zas tak hrozné. Nora se uklidnila a dokonce se jí povedlo vyhnat okolo druhé hodiny zbylé osazenstvo z bazénu. A taky připravila Ethanovi kafe.

Nejbližší pouliční lampa zhasne.

Ethan přidá do kroku, po chvíli běží. Cítí, jak se mu roztahují plíce. Nezpomalí, ani když mu začne zvonit telefon. Potřebuje být sám. Proběhne uličkou mezi domy, až ke staré odstavené železnici, tmavým tunelem kolem bezdomovce, který na prstech počítá hvězdy, a vyškrábe se do travnatého svahu.

Zůstane stát na místě a čeká. Pět minut, deset, půl hodiny. Potom vyleze ještě výš, na kamennou zídku, kde je zákaz vstupu. Zem pod jeho nohama duní, když se blíží vlak. Jeden, dva, šest vagónů se pod ním mihne. Trvá jenom pár sekund, než je zase ticho.
Ethan slézá ze svahu, podrážky bot mu podkluzují na rosou pokryté trávě. Vytáhne mobil, aby zkontroloval čas. Na displeji svítí nepřijatý hovor od Lexi.

„Spím!“ řekne Ethan nahlas, jako kdyby ho snad mohla slyšet. Spím, spím, vrací mu ozvěna.

Bezdomovec zvedne hlavu: „A pro mě bys trochu neměl?“

Autor: Eva Pospíšilová

PŘEDCHOZÍDALŠÍ


* Líbila se vám kapitola? Můžete nás podpořit přes PAYPAL, komentářem, anebo tím, že budete i nadále číst. 

2
Komentujte

Tohle…bylo chvilemi strasne… zmateny… 😕 V tech dialozich a lidech se docela ztracim. Nektery pasaze jsem cetla vickrat, ale proste jen odhaduju kdo komu co rika, protoze ten svizny pritomny cas jaksi nepouziva takove pricesti, aby byla znat aspon osoba, ktere se akce tyka :P…

Karin

Tak že se kluci setkali ale nebylo to přátelské setkaní.